Budoucnost našich lesů připravují politici a úředníci právě teď – a to nevhodnou, potichu projednávanou vyhláškou.
Ministerstvo zemědělství poslalo do mezirezortního připomínkového řízení novou vyhlášku „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů“. Ta zásadně ovlivní, jak pestré budou v budoucnu naše lesy. Vyhláška otevírá dveře cizím exotickým druhům, nevytváří prostor pro pěstování bohatých lesních porostů, ale hlavně dovoluje sázet smrky stále jako hlavní dřevinu i v nižších a středních polohách - tam kde již teď hynou.

CO JE TŘEBA VE VYHLÁŠCE ZMĚNIT

1. Krok k přirozeným lesům

Při obnově lesů musí převažovat přirozené druhy, na našem území tedy většinou listnáče s jedlí. Smrky by měly listnáče doplňovat jen ve vyšších polohách. Pouze v horách je smrk doma a tam by mohl být hlavní dřevinou.

2. Chránit půdu a nechat les růst

Prodloužit dobu, po kterou je možné takzvané přípravné dřeviny v lese nechat, aby mohly poskytovat ochranu stínomilným dřevinám jako je jedle nebo buk a aby budoucí lesy nebyly znovu stejnověké.

3. Vyhnout se stejně starým a nestabilním lesům

Je třeba umožnit lesníkům rozložit těžbu do dlouhého časového období a doplnit nové parametry pro lesnické plánování. Jen tak budou naše lesy moci být zase různověké a prostorově rozrůzněné.

4. S cizokrajnými dřevinami opatrně

Exotické, cizokrajné druhy stromů by se měly pěstovat jen v malém množství a už vůbec by jejich výsadba neměla být dotovaná.

Co je na návrhu nové vyhlášky špatně

Budeme dál sázet stromy,
které hynou

Je to až k nevíře, ale vyhláška umožňuje rozsáhlé sázení smrků i ve středních polohách na místech, kde nyní plošně hynou. Na některých místech pouze alibisticky varuje, že pěstování smrku je „velmi rizikové“. Například v Nízkém Jeseníku, kde smrkové porosty hynou na velkých plochách, umožňuje návrh vyhlášky znovu sázet až 75 % smrků.

Lesy budou s cizokrajnými stromy
a bez biodiverzity

Prosazení stávajícího návrhu vyhlášky by znamenalo rapidní rozšíření a dotování nevyzpytatelných exotických druhů tím, že je zařazuje mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny. Pěstování u nás nepůvodních druhů s sebou přináší obrovská rizika pro pestrost v přírodě. Ostatní druhy rostlin, hub, hmyzu a dalších živočichů nejsou na soužití s cizokrajnými – a potenciálně invazními – stromy přizpůsobené a nikdo tudíž neví, jak nepůvodní druhy naše lesy mohou ovlivnit.

Budeme mít pole
místo lesa

Navrhovaná vyhláška zakládá na další stejnověké lesní porosty. V českých lesích stále drtivě převládají monokultury a jak se můžeme už teď přesvědčit, jsou mnohem náchylnější na výkyvy počasí, škůdce a houby. Přesto Ministerstvo zemědělství neprodloužilo rozložení těžby do delšího období, což by zajistilo, aby budoucí lesy byly více různověké. Vyhláška také nezavádí nové parametry lesního plánování pro strukturně bohaté lesy, takže lesníky dál vede k pěstování unifikovaných porostů.

Co je na vyhlášce dobře (alespoň trochu)

Návrh vyhlášky nově umožňuje zlepšení odolnosti budoucích lesů, které vyrostou na nynějších kalamitních holinách se zničenou lesní půdou. Použití takzvaných přípravných dřevin (jako např. bříza, jeřáb, vrba, osika ad.) při jejich zalesňování nebo ještě lépe zalesnění vzniklé samovolným růstem stromů z nalétaných semen zlepšuje půdní vlastnosti a tvoří stín pro následující porost cílových dřevin, což zejména jedle a buky potřebují. To by byla významná pozitivní změna, KDYBY Ministerstvo zemědělství zároveň nepožadovalo přípravné dřeviny zase pokácet příliš brzy po vysazení.