Neprodávejme české lesy

Pozměňovací návrh A.1 ("zákaz zcizení lesů"), kterým se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Svým hlasem pro tento pozměňovací návrh můžete nám i našim dětem zajistit čistý vzduch, vodu a krásnou českou krajinu, za které nebudou muset platit. Hlasujte pro tento pozměňovací návrh a nechte naše lesy se všemi jeho funkcemi v našich rukou.

Téměř polovina českých lesů je ve státních rukách. Jsou to lesy nás všech. Kdyby se v nich šetrně hospodařilo, mohl by každý z nás užívat všechno, co nám les kromě dřeva nabízí. A prakticky zdarma. V lese nacházíme nejen klid pro rekreaci (rekreační a léčebná funkce lesa), společně dokážeme i hospodařit s vodou (vodohospodářská funkce lesa), chránit půdu (funkce půdoochranná) či ochlazovat místní klima (ekologická funkce). Les filtruje vzduch a zachycuje nečistoty (funkce hygienická) a v neposlední řadě je i nedílnou součástí naší krajiny (kulturní funkce), našeho domova. Na tyto funkce politici zapomínají a zajímá je jen zisk z prodeje dřeva. Dřevo se ale během nadcházejících kalamit vytěží a lesy přestanou generovat zisk. A jak je u nás zvykem – co (státního) nevydělává, to se prodá. Ale kdo by si naše lesy koupil? To by nebyli jiní naši vlastníci lesů. Nejsilnější zájemci jsou nadnárodní těžařské koncerny a investoři z Číny. S prodejem lesů bychom však v podstatě navždy prodali i jeho další funkce. Potom za ně ale budeme muset vysoce platit. Soukromí investoři přece logicky chtějí na svých investicích vydělat. Kolik ale stojí živá půda, krajina a čistý vzduch? V řeči peněz o několik řádů více, než kolik se získá z prodeje dřeva. Z lidského pohledu je voda, půda a vzduch k nezaplacení. Prodej lesů se nám tedy lidem, kteří v Česku žijí, nikdy nemůže vyplatit.
Stát by měl veřejnost ujistit, že neprodá lesy soukromým vlastníkům a investorům. V zákoně může být zakotvený zákaz zcizování českých lesů. Neuvážené odčerpání rezervního fondu Lesů ČR do státního rozpočtu a nynější ceny dřeva neumožňují státnímu podniku stávající krizi řešit. Z takové situace by ale mohl vzejít návrh toto veřejné přírodní bohatství privatizovat. Důsledky toho by byly fatální. Při prodeji našich lesů by největší zájem a kupní sílu měly velké těžařské koncerny a čínští investoři. Čína se totiž před časem rozhodla chránit své vlastní lesy a ve většině zakázala těžbu dřeva. Dřevo nyní dováží z celého světa a investoři se snaží zajistit stabilní dodávky do Číny nákupem lesů. A co by to znamenalo? Stát by musel zajištění mimoprodukčních funkcí lesa nad rámec platné legislativy soukromým vlastníkům platit, což by vedlo buď ke kolapsu krajiny, nebo k trvalým výdajům ze státního rozpočtu řádově nesrovnatelně vyšším, než by byl příjem z privatizace státních lesů. Již teď platíme soukromým vlastníkům nestátních lesů miliardy jako „kompenzace ekonomické újmy“, když chceme, aby v chráněných územích hospodařili šetrněji nebo někde těžbu dřeva omezili. Po prodeji státních lesů by se výdaje na ochranu lesů znásobily. Návrh byl předložen do Poslanecké sněmovny v uvedené podobě již předchozí vládou na konci jejího volebního období, takže již nebyl sněmovnou projednán a schválen. Prodej lesů se dlouhodobě nevyplatí ani z ekologického ani ekonomického hlediska.