Návrh plný života

Pozměňovací návrh B.4. („ponechání souší, doplnění těžby v lese nízkém a středním”), kterým se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Váš hlas tomuto pozměňovacímu návrhu umožní do umírajících lesů rychleji vrátit život. Nejen život v korunách stromů, ale vrátí domov i třetině obyvatelů lesa.

Dle nynějšího znění lesního zákona musí být pokáceny nejen stromy napadené kůrovcem, ale často i stromy, ze kterých již kůrovec vyletěl. Tyto stromy už ale k šíření rozpadu smrkových lesů nepřispívají. Pokud by je lesníci nekáceli, mohli by se věnovat odstraňování napadených stromů a šíření kůrovce zpomalovat tam, kde je to ještě možné. Pahýly, vývraty a suché stromy (tzv. „mrtvé dřevo“) přitom dávají lesu zpět živiny a zvyšují odolnost budoucího lesa. A víte co? Jsou domovem až třetiny lesních druhů zvířat! Pozměňovací návrh B.4. vybízí i k co nejrychlejšímu sázení stromků do smrkových a borových lesů, které dříve nebo později umřou. Před 80 lety je totiž naši předci sázeli na místa, kam nepatří, a sucho i kůrovec si na ně brousí zuby. Tento pozměňovací návrh by do lesů rychleji vrátil život. Nestačí dočasné či polovičaté řešení, tyto kroky pro zvýšení odolnosti lesů je zapotřebí zavést v lesích i na místech, kam kalamita dosud nepostoupila. Podoby kůlničky na dříví si už lesy užily dost, nemyslíte?
Ponechání určitého množství suchých a rozpadajících se stromů má zásadní význam pro biodiverzitu – na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy: pahýly, stromy nižší kvality či s nevhodným tvarem, nevyužitelné souše a podobně. Ministerstvo zemědělství již sice umožnilo nekácet suché stromy vydáním dočasného opatření obecné povahy na základě zmocnění v § 51a, tento problém by ale měl být řešen systémově a trvale předloženou změnou § 33 odst. 1 zákona o lesích. Současné znění zákona o lesích stanovuje v § 33 odst. 1 povinnost přednostně zpracovat těžbu nahodilou, tedy včetně souší. To je při zvládání současné kůrovcové kalamity problém, protože kvůli kácení suchých, již kůrovcem opuštěných, stromů se musí soustřeďovat těžařské kapacity na činnosti, které dalšímu šíření podkorního nezabrání. Aby mohla být protikůrovcová opatření prováděna všude v republice včas a efektivně, je navrženo se takzvanými sterilními soušemi nezabývat. Naopak je zapotřebí na celém území republiky začít s přeměnami nevhodně vysázených porostů smrků či borovic ihned a předejít tak kalamitám. Na takové případy by se neměl vztahovat zákaz obnovovat porosty mladší 80 let. Doporučení je obsaženo například v certifikované metodice Adaptace hospodaření ve smrkových porostech České republiky na změnu klimatu s důrazem na produkci lesa nebo v doporučeních Evropského lesnického institutu. Tento zákaz by se neměl vztahovat ani na nízké lesy, v nichž se s těžbou začíná například už po 20 letech.