Lesy potřebují k životu mrtvé dřevo

Pozměňovací návrhy G.5.1., G.5.2., G.5.3., G.5.4., G.5.5. a G.5.6 („ochrana půdy a biodiverzity”), které mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Les potřebuje živé stromy. To dá rozum. Ale věděli jste, že každá třetí rostlina či živočich, kteří mají v lese domov, potřebují naopak právě ty stromy, které již nikdy do nebe nevyrostou? Pro třetinu organismů jsou suché či spadlé stromy domovem nebo lednicí. Konec konců i samotný les potřebuje staré dřevo, které vyživuje kořeny nových stromů. Staré a mladé kmeny se v lese potřebují. Společně jsou odolnější. Zaslouží si Váš hlas?

Stejně jako ostatní rostliny, i stromy jsou živy z půdy, do které zapustily kořeny. Čím je půda kvalitnější, tím jsou odolnější. Aby byla zemina co nejlepší, potřebuje někde živiny brát. Ideálně ze zbytků dřeva či listí, které vlivem hub, malých živočichů a mikroorganismů namíchají ten správný životodárný koktejl. Bohužel se les od těchto zbytků „uklízí”. A co je horší, v lesích je čím dál méně starých, zdánlivě mrtvých kmenů. Proč zdánlivě? I když je strom už suchý nebo povalený, je domovem jedné třetiny druhů lesních zvířat a rostlin. Díky nim se dřevo rozloží a obohatí půdu a lesy jsou díky nim i odolnější. Tento poklad „mrtvé dřevo” bychom měli chránit jako oko v hlavě.
Poškozování a ztráta živin lesních půd jsou jednou z podstatných příčin špatného zdravotního stavu lesů. Nadměrné odnímání živin z lesních ekosystémů navyšuje odvoz těžebních zbytků (větve, kůra, špičky stromů) nebo jejich spalování. V praxi se těžební zbytky na štěpku běžně zpracovávají i na půdách postižených nedostatkem živin. Situaci také zhoršuje odvoz veškerých kmenů, jejichž rozklad by poskytl chybějící bazické ionty. Ponechání určitého množství suchých a tlejících stromů má zásadní význam pro biodiverzitu – na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy (pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem, nevyužitelné souše apod.).