Lesy brání drahocennou půdu

Pozměňovací návrh G.2. („holoseče”), kterým se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Způsobíme-li lesu jizvy, jako jsou třeba mýtiny nebo velké holoseče, netrpí pouze oči a srdce jeho návštěvníků a košíky houbařů. Koruny stromů přestanou bránit lesní půdu před rozmary počasí. Sluneční paprsky z ní vysají téměř veškerý život a deště postupně vrstvu po vrstvě odplavují. Vypěstovat na velkých holosečích nový les je obtížné. Malé stromky usychají. Pokud se holosečím vyhneme stejně, jako navrhuje tento pozměňovací návrh, vrátí se do lesů život rychleji. A to stojí za hlas, nemyslíte?

Na velkých mýtinách a holosečích je lesní půda náhle vystavena prudkému slunečnímu svitu a dešti. Paprsky začnou rozkládat životodárný humus. Prudké deště s sebou odplaví živiny a dochází k erozi. A nejen to. Vysoké teploty neprospívají i struktuře půdy, kterou tvoří podhoubí a organická hmota, zahubí organismy, které v půdě žijí. Sečteno podtrženo půda není schopná zadržovat vodu, přijde o většinu živin a všechny navázané organismy, které pomáhaly lesu růst, umírají. Háje vypěstované na holinách bývají tedy oslabené a mnohem snadněji podlehnou další kalamitě. Pozměňovací návrh G.2. určuje, že při těžbě nesmí velikost holoseče překročit 0,5 hektaru. Výjimkou (holoseče do 1 hektaru) by měly být lesy s převážně ekologicky či klimaticky rizikovými stromy.
Při holoseči (jednorázovém smýcení všech stromů na daném místě) dojde k náhlému odclonění lesní půdy, která je následující cca dva roky, než zaroste vegetací, obnažena a vystavena přímému slunečnímu svitu a dešti. Dochází tím k mineralizaci humusu a k odplavování živin, erozi a degradaci půdy. Vlivem vysokých teplot se rozpadají půdní struktury, snižuje se schopnost půdy zadržovat vodu a odumírá velká část půdních organismů. Lesy vypěstované na holinách následně mnohem snadněji podléhají kalamitám. Holinami jsou také ohrožené lesy v okolí vytěžených ploch v důsledku otevření porostních stěn, kde pak stromy napadají škůdci a vyvrací je vítr. Holosečné způsoby snižují věkovou, prostorovou, druhovou a genetickou diverzitu lesních ekosystémů a oslabují jejich stabilitu. Doplnění zákona o lesích v tomto smyslu je potřebné také kvůli naplňování evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Ta obsahuje kritéria udržitelnosti využívání biomasy. Aby si ČR mohla započítat palivové dřevo do plnění cíle obnovitelných zdrojů energie (OZE), tak musí zajistit, že se těžba provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.