Lesům patří zelená koruna

Pozměňovací návrh G.1 („rizikové dřeviny”), kterými se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Hlasujte pro zelené české lesy. Jen příroda nakonec ukáže, který druh stromů vydrží sucho a změny klimatu. Vy jí svým hlasem můžete pomoct. Není tedy lepší mít lesy pestré a nespoléhat zase na smrk, který schne a žere ho kůrovec? Vždyť jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát.

Teď! Za Vaším domem! Přímo před našima očima hromadně usychají smrkové a borové lesy. A my v České republice můžeme podle vyhlášky vycházející ze současného lesního zákona nadále vysazovat 50–70 % smrku i na místech, kde se mu nedaří. Není na čase se poučit? Aby byl les odolný, musí v něm růst různé druhy různě starých stromů. Pozměňovací návrh G.1 chce lesům dát zpět zelenou korunu. Hlasujme pro pestré barvy pestrých stromů, kterým se šeď mrtvých smrkových a borových lesů nebo velkých mýtin nevyrovná. Hlasujte pro živé lesy, plné barev a života.
Jednou z hlavních příčin současné krize lesů je nevhodná druhová skladba, tedy výsadba zejména smrků a borovic do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly. Vadí také nevhodné způsoby jejich pěstování, spolu s holosečným způsobem hospodaření. Nynější znění lesního zákona požaduje při obnově lesa vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (MZD), což jsou především listnáče a jedle, které mají zlepšovat a chránit půdu či udržovat optimální vlhkost půdy. Jejich podíl ale stanovila vyhláška č. 83/1996 Sb. v roce 1996 na velmi nízké úrovni – většinou mezi 5 až 30 %. Tím umožnila ve většině našich lesů nadále vysazovat převážně smrky, a to i na zcela nevhodných stanovištích. Vzhledem k postupujícím klimatickým změnám je zapotřebí řešit tento problém zásadnější změnou. Ministerstvo sice na konci loňského roku vydalo vyhlášku novou (č. 293/2018), ale minimální podíl MZD v oblastech, kde je nejvíce ohrožených smrkových porostů, zvýšilo průměrně o pouhých 10 %, takže je tam nadále možné vysazovat 50–70 % smrku. Úprava zákona proto nyní musí vést k důraznějšímu trvání na porostech, které jsou schopné plnit všechny funkce lesa a jsou tedy dostatečně smíšené a odolné. Pozměňovací návrh proto stanovuje povinnost obnovovat lesy ekologicky a klimaticky vhodnými dřevinami – lesník znalý místa většinou ví lépe než rigidní vyhláška kterým dřevinám se na daném místě nejlépe daří. A především návrh nahrazuje stanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin stanovením maximálního podílu rizikových dřevin pro jednotlivá stanoviště jako pojistku – aby tam nějakej blbec nemohl zasázet zase samej smrk”.