Les od nás potřebuje jen čas

Pozměňovací návrhy G.3.1. a G.3.2. („lhůta pro zalesnění”), kterými se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Vysázet les není taková legrace, jak by se mohlo zdát. Vysázené stromky na velkých mýtinách po kůrovcové kalamitě usychají, spálí je slunce nebo je sežere zvěř. Když k tomu připočteme nedostatek vhodných sazeniček, můžeme na nový les čekat celou věčnost. Stačilo by jen nechat více času lesníkům i přírodě, která by na velkou mýtinu přinesla nový život. Nový les by pod její taktovkou byl odolnější a pestřejší. Bez zbytečných investic. Za to stojí zvednout ruku, co říkáte?

Les po tisíciletí rostl sám. Bez pomoci člověka. Staré stromy umíraly a jejich popadané listí pustilo mezi koruny stromů sluneční paprsky. Hned se za nimi začaly natahovat malé, nové stromky. Stejně tomu bylo i na mýtinách po větrných smrštích. Nalétaly na ně i semena z okolních stromů a vyplnily vzniklou díru mezi korunami. Takto dorostou jen ty nejsilnější a nejlépe přizpůsobené, odolnější stromy se silnějšími kořeny, které vydrží větší sucha. O tuto superschopnost les nepřišel. Současná lhůta pro obnovu lesa je však krátká. Nezbývá než mýtiny a holoseče zalesňovat uměle. Na obrovských holosečích však většina sazenic usychá nebo je sežere přemnožená zvěř. I z ekonomických důvodů se tedy vyplatí na les nespěchat. Potřebuje pouze dostatek času. Ten mu má tento pozměňovací návrh zase poskytnout. Teprve v místech, kde k tomu do 10 let nedojde, by měl lesník povinnost přistoupit k výsadbě.
Lesy vzniklé z přirozeného zmlazení (tedy ze semen) jsou mnohem odolnější než lesy z uměle vysázených sazenic předpěstovaných ve školkách. Při přirozeném zmlazování totiž dochází k selekci a přírodnímu výběru, takže z množství malých semenáčků zůstanou jen ti nejsilnější a nejlépe danému místu přizpůsobení jedinci. Zároveň se mnohem lépe rozvíjí kořenový systém. Dokonce i smrky v porostech vzniklých z přirozeného zmlazení ve středních polohách jsou dnes často vitální, zatímco vedlejší smrkové porosty z umělé výsadby chřadnou. Proto se v mnoha případech vyplatí nespěchat po těžbě s umělým zalesněním a počkat, až se lesy samy zmladí z náletu semen. Teprve v místech, kde k tomu do 10 let nedojde, by byla povinnost přistoupit k povinné výsadbě. Prodloužení lhůt k zalesnění a zajištění porostů přinese významné ekonomické úspory, protože umožní většímu podílu porostů vzniknout z přirozeného zmlazení. Dosavadní výsledky nákladného umělého zalesňování velkoplošných holin z posledních let na severní Moravě jsou velmi špatné, většina sazenic usychá nebo je sežrána zvěří.