Les nepřehazuje korunu z kapsy do kapsy, má ji pevně na kmenu

Pozměňovací návrhy F.5. („újmy”), kterými se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb. (spolu s tímto pozměňovacím návrhem se hlasuje i o pozměňovacích návrzích F.1., F.2., F.3., F.4. a F.6. – “tvar lesa”)

Dobrý hospodář dává korunku ke korunce. V tomto pozměňovacím návrhu však nejde ani tak o lesní hospodáře, ale o stát. O stát jako hospodáře. Zatím nikdo nezbohatl tak, že si vytáhl korunu z jedné kapsy a strčil si ji do druhé. To přesně však děláme, pokud žádáme státní Agenturu ochrany přírody a krajiny, aby platila újmy (vzniklé například kůrovcovou kalamitou) státním podnikům Lesy České republiky nebo Vojenským lesům a statkům. Buďte dobrý hospodář nebo hospodářka, podpořte pozměňovací návrh svým hlasem.

Představte si, že Váš manžel, manželka nebo kdokoli s kým sdílíte společnou rodinnou pokladnu a zároveň i zahrádku s bylinkami, bude chtít, aby se z části zahrádky stala třeba permakultura nebo zarostla trávníkem. Vy budete souhlasit, za předpokladu, že Vám bude platit újmu, kterou mu tím způsobíte. Třeba za bylinky, které nevypěstuje a neprodá. Manžel nebo manželka vezme peníze ze společné pokladny, dá je Vám a Vy je do společné pokladny vrátíte. Vy jste vydělal, ale ve společné pokladně je stále stejně peněz. Podobný paradox se děje i v lesích. Pokud orgán ochrany přírody stanoví omezení těžby, musí platit Lesům České republiky nebo Vojenským lesům a statkům vzniklou újmu. Stát tedy platí újmy státu. Nepřijde Vám to zvláštní?
Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, kdy jsou státní prostředky vypláceny státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát deklaroval zájem na ochraně přírody. Navrhovanou novelou dojde zároveň k odstranění nerovnosti mezi subjekty (žadateli o újmu), kteří hospodaří na své vlastní půdě, a těch kteří užívají státní půdu z jiného právního užívacího titulu. Uvedenou situaci je naléhavé řešit zejména v návaznosti na probíhající kůrovcovou kalamitu, kdy v důsledku omezení těžeb z důvodu ochrany přírody mohou vznikat státním podnikům nároky na náhradu újmy v řádech až stovek milionů korun, což s sebou zároveň nese i výrazný nárůst nákladů na administraci žádostí o náhrady újem Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v řádech milionů korun. S dopady kůrovcové kalamity je přitom třeba počítat po dobu několika dalších let.