Často kladené otázky

Les nepřehazuje korunu z kapsy do kapsy, má ji pevně na kmenu

Pozměňovací návrhy F.5. a F.6 („újmy”), kterými se mění lesní zákon č. 289/1995 Sb.

Dobrý hospodář dává korunku ke korunce. V tomto pozměňovacím návrhu však nejde ani tak o lesní hospodáře, ale o stát. O stát jako hospodáře. Zatím nikdo nezbohatl tak, že si vytáhl korunu z jedné kapsy a strčil si ji do druhé. To přesně však děláme, pokud žádáme státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK), aby platila takzvané “újmy” (vzniklé například tím že se kvůli ochraně půdy nevytěží všechny stromy) státním podnikům Lesy České republiky nebo Vojenským lesům a statkům. Teď je to ale megaprůšvih pro přírodu - díky rozsahu kalamity nemá státní AOPK pro státní Lesy ČR a další vlastníky dost peněz a hrozí velkoplošná těžba v chráněných územích. Buďte dobrý hospodář, nebo hospodářka a zachraňte naši přírodu, podpořte pozměňovací návrh svým hlasem.

Představte si, že Váš manžel, manželka nebo kdokoli s kým sdílíte společnou rodinnou pokladnu a zároveň i zahrádku s bylinkami, bude chtít, aby se na části zahrádky ekologicky pěstovala zelenina třeba v permakultuře nebo zarostla trávníkem. Vy budete souhlasit, za předpokladu, že vám bude platit újmu, kterou mu tím způsobíte. Třeba za bylinky, které nevypěstuje a neprodá. Manžel nebo manželka vezme peníze ze společné pokladny, dá je Vám a Vy je do společné pokladny vrátíte. Vy jste vydělal, ale ve společné pokladně je stále stejně peněz. Podobný paradox se děje i v lesích. Pokud orgán ochrany přírody stanoví omezení těžby, musí platit Lesům České republiky nebo Vojenským lesům a statkům vzniklou újmu. Stát tedy platí újmy státu. Nepřijde Vám to zvláštní? Teď to má ale hrozivé důsledky. Státní Lesy ČR i další vlastníci hromadně žádají o výjimky ze zákona o ochraně přírody, které by jim umožnily jinak zakázanou vekoplošnou holosečnou těžbu i v prvních a druhých zónách chráněných krajinných oblastí. Když jim Správy chráněných krajinných oblastí těžby nepovolí v požadovaném rozsahu, budou jim muset platit. Jenže tolik peněz nemají a tak je v potřebné míře omezit nemohou.
Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, kdy jsou státní prostředky vypláceny státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát deklaroval zájem na ochraně přírody a státní organizace, které mají lesy ve správě by měly tento zájem naplňovat, aniž by za to od státu požadovaly náhradu “újmy”. Jde to řešit jinak a logičtěji: menší zisk mohou vyčíslit a odečíst z toho, co mají odvést do státního rozpočtu. Uvedenou situaci je naléhavé řešit zejména v návaznosti na probíhající kůrovcovou kalamitu, kdy v důsledku omezení těžeb z důvodu ochrany přírody mohou vznikat státním podnikům nároky na náhradu újmy v řádech až stovek milionů korun, což s sebou zároveň nese i výrazný nárůst nákladů na administraci žádostí o náhrady újem Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v řádech milionů korun. A hlavně - tolik AOPK od MŽP prostě nemá. S dopady kůrovcové kalamity je přitom třeba počítat po dobu několika dalších let.