Články

Těžba pokračovala i v roce 2019 v minimálně stejném rozsahu jako v předchozím roce.  Hnutí DUHA zdokumentovalo v okolí rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku [2]. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší.

Vyplývá to z podrobné srovnávací analýzy používaných standardů obou certifikačních systémů „Porovnání vybraných environmentálních aspektů certifikačních systémů FSC a PEFC v ČR s důrazem na půdu, vodní zdroje a biotu lesních ekosystémů“, kterou dnes zveřejnilo sdružení vědeckých organizací Platforma pro krajinu.

Na dnešní mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI) v Praze za přítomnosti ministra zemědělství Miroslava Tomana a zástupců ministerstev dalších evropských zemí, vlastníků lesů a odborníků z celé Evropy uvedl v hlavním příspěvku člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl [1]: „Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními lesa jako přirozenými procesy žít. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy.

Kvalitně provedená rajonizace by při vhodném vymezení umožnila soustředit již tak omezené těžební kapacity do oblastí, kde zásahy mají ještě skutečně smysl. Ve zbylých oblastech by se nemuselo zbytečně a ničivě zasahovat. Ochránila by tak lesní půdu, mikroklima, vodní režim a podmínky pro růst nového lesa [1].

Promarněná příležitost

Rajonizace je krok dobrým směrem, ale řeší jen následky kalamity. K tomu, aby se rozsáhlé kalamity v budoucnosti neopakovaly, je potřeba řešit konečně i příčiny: začít pěstovat pestré smíšené lesy bez holosečí. To se očekávalo od druhé novely zákona o lesích, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství [3].

Poslankyně a poslanci dnes v prvním čtení projednali změnu zákona o lesích, jenž by podle ministerstva zemědělství měla v souvislosti s krizí smrkového hospodaření vyřešit „nejpalčivější problémy, s nimiž se praxe v současné době potýká”. [1]
 
Navzdory tomuto zdůvodnění v důvodové zprávě, které vychází z předchozího zmocnění od Poslanecké sněmovny [2], stávající znění návrhu se týká pouze okrajových věcí, které lesní krizi neřeší, jako je usnadnění přenosu sazenic a semen mezi přírodními oblastmi a rozšíření povinností odborných lesních hospodářů [3]. 
 

Novela umožňuje soustředit nedostatečné kapacity těžařů do oblastí, kde ministerstvo usoudí, že zásahy proti kůrovci ještě zpomalí rozpad hynoucích smrkových lesů.

Dokáže ministr Toman naplnit naši důvěru?

Ekologická organizace zároveň upozorňuje, že ve výzvě nejsou pojmenované opravdové příčiny současné krize lesů: nemůže za ni primárně změna klimatu, ale hospodářství orientované na rychlý zisk, které je mnohem rizikovější než přírodě blízké způsoby lesnictví [2].
 
Něco tomu chybí

Ministr zemědělství Miroslav Toman předložil novelu vládě s tím, že je kvůli kalamitě potřeba vyřešit nejurgentnější problémy lesního zákona [1]. Tyto úpravy mají být dle Ministerstva zemědělství odpovědí na výzvu Poslanecké sněmovny z července 2018 [2] a mají také reagovat na doporučení lesnických koncepcí [3]. Nejspíš jste zvědaví, čeho se dílčí úpravy týkají? Například usnadnění přenosu sazenic a semen mezi přírodními oblastmi nebo rozšíření povinností odborných lesních hospodářů [4]. Předložená novela bohužel nenaplňuje ani usnesení poslanců ani doporučení odborníků.