Články

Při pohledu do české krajiny vidíme, co se stane, když upřednostníme pouze jeden druh stromů (navíc v místech, kde se jim nedaří) anebo jeden druh zvířat (i když se jim v lese moc líbí). Nelze přehlédnout holé, velmi tiché kopce bez života (pokud nepočítáme plačící houbaře), tam, kde dříve rostly smrkové lesy a kde mlsné srny, jeleni a mufloni smlsnou rodící se les jako jednohubku.

Tento politický krok kritizuje Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA. Upozorňují, že české lesy by neměly sloužit hospodářskému chovu. Dnešní lesy jsou poté královstvím početných stád mlsných srn, jelenů sika, daňků a dalších milovníků semenáčků listnatých stromů a jedlí, zárodků nového lesa [1].

Ministerstvo zemědělství chce z novely odstranit povinnost brát při lovu zvěře, který tak jako tak každoročně probíhá, ohled na současný stav lesa. Zamítá také, aby míru poškození lesa posuzoval nezávislý odborník povolaný státní správou [2].

Druhý kompetentní úřad - ministerstvo životního prostředí - novelu předloženou ministerstvem zemědělství zcela odmítá. Stejně tak Pardubický a Liberecký kraj.  Na zásadní rozpor mezi deklarovaným cílem novely snížit stavy přemnožené zvěře a obsahem návrhu upozorňuje ve svých připomínkách také Karlovarský kraj [2]. Změny, které by alespoň částečně umožnily upravovat plány mysliveckého hospodaření, požadují rovněž Zlínský kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj či Plzeňský kraj.

Kolem tzv. invazní novely probíhá živá diskuze bezmála dva měsíce. Více jak 360 lidí napsalo společně s ekologickými a odbornými organizacemi ministru životního prostředí Richardu Brabcovi osobní e-mail, aby novelu přepracoval. Důvodů je několik. Novela v původním znění omezovala ochranu stromů ve městech a obcích v pásmech podél vodovodů, povolovala vypouštění nepůvodních druhů ryb do našich vod a vysazování monokultur cizokrajné douglasky.

Dva ze tří návrhů vládou neprošly

Odborníci se již mnoho let shodují, že vysoké stavy zvěře jsou hlavní překážkou v budování pestrých a odolných lesů. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř poničí většinu zejména vysázených mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů. V některých lokalitách zničí dokonce veškeré mladé stromky [1]. Situaci do velké míry vyřešila novela zákona o lesích a zákona o myslivosti přijatá v listopadu, která nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa [2].

Pro zachování současného přístupu ke kácení dřevin zvedli ruku zástupci a zástupkyně ODS, STAN, Pirátů, TOP 09, SPD, Jan Čižinský (KDU-ČSL), Jan Chvojka a Roman Sklenák (oba ČSSD).

Problematickou pasáž v § 10 [1] doporučil odstranit Senát právě kvůli neadekvátnosti navrhovaného řešení. Srážky vlaků se stromy [2] totiž v porovnání s dalšími typy dopravních nehod [3] nedosahují počtů, pro jejichž řešení by bylo nutné sáhnout k rozsáhlému pokácení stovek tisíc zdravých stromů se značnou ekologickou hodnotou.

Možnost pádu stromu na trať vyvolává oprávněné obavy, nejen mezi cestujícími, ale také u strojvedoucích. Železniční síť by měla fungovat s co nejmenšími obtížemi, hladce a rychle. Především proto, že se jedná o jeden z nejekologičtějších a nejspolehlivějších přepravních prostředků. I s ohledem na tyto argumenty současná praxe umožňuje nutné kácení u tratí provádět bez omezení. Je to orgán ochrany přírody, kdo případně musí zdůvodnit zachování stromu a drážní úřad s tím musí souhlasit. Poslanci a poslankyně ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci v § 10 změnit.

Začátkem tohoto týdne Ministerstvo zemědělství rozšířilo území, která mohou lesníci zalesňovat až pět let po vzniku holiny. Jedná se o jednu ze zásadních změn, které jsme se snažili v rámci kampaně Zachraňme lesy prosadit při novelizaci lesního zákona.

Stromečky z prořezávek s FSC certifikátem
Prořezávka je lesnický termín popisující práce v mladém lese, při kterých lesník z hustého porostu vyřezává vybrané stromky tak, aby jejich sourozencům uvolnil místo k růstu. Tím buduje stabilní pestrý les a zároveň získává stromečky vhodné pro vánoční výzdobu. Věrohodnou garancí původu vánočního stromečku z lesa, v němž lesníci hospodaří šetrně za využití přírodě blízkých způsobů, je certifikát FSC.
 

České lesnictví zasahují dosud nebývalé změny klimatických podmínek, kterým je nucena se přizpůsobit i nyní již mnohde selhávající ekonomika lesnického provozu založená na stejnověkých monokulturách a související zákony. V roce 2018 tvořilo 90 % veškerých těžeb dřeva lesa zpracování kalamit. [1]