Články

Možnost pádu stromu na trať vyvolává oprávněné obavy, nejen mezi cestujícími, ale také u strojvedoucích. Železniční síť by měla fungovat s co nejmenšími obtížemi, hladce a rychle. Především proto, že se jedná o jeden z nejekologičtějších a nejspolehlivějších přepravních prostředků. I s ohledem na tyto argumenty současná praxe umožňuje nutné kácení u tratí provádět bez omezení. Je to orgán ochrany přírody, kdo případně musí zdůvodnit zachování stromu a drážní úřad s tím musí souhlasit. Poslanci a poslankyně ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci v § 10 změnit.

Začátkem tohoto týdne Ministerstvo zemědělství rozšířilo území, která mohou lesníci zalesňovat až pět let po vzniku holiny. Jedná se o jednu ze zásadních změn, které jsme se snažili v rámci kampaně Zachraňme lesy prosadit při novelizaci lesního zákona.

Stromečky z prořezávek s FSC certifikátem
Prořezávka je lesnický termín popisující práce v mladém lese, při kterých lesník z hustého porostu vyřezává vybrané stromky tak, aby jejich sourozencům uvolnil místo k růstu. Tím buduje stabilní pestrý les a zároveň získává stromečky vhodné pro vánoční výzdobu. Věrohodnou garancí původu vánočního stromečku z lesa, v němž lesníci hospodaří šetrně za využití přírodě blízkých způsobů, je certifikát FSC.
 

České lesnictví zasahují dosud nebývalé změny klimatických podmínek, kterým je nucena se přizpůsobit i nyní již mnohde selhávající ekonomika lesnického provozu založená na stejnověkých monokulturách a související zákony. V roce 2018 tvořilo 90 % veškerých těžeb dřeva lesa zpracování kalamit. [1]

V říjnu předložil ministr Richard Brabec Legislativní radě vlády novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, jejímž hlavním cílem je implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů [2]. Nad rámec tohoto nařízení však novela obsahuje několik škodlivých změn, které výrazně ohrozí naše životní prostředí [3].

Ministr Brabec chce v novele zbavit Ministerstvo životního prostředí a státní ochranu přírody kompetence hlídat (závaznými stanovisky k lesnickým plánům), aby nedošlo k nadměrnému a nebezpečnému zavádění nepůvodní douglasky v českých lesích mimo chráněná území [2]. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do “zalesňovací“ vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu [3], by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté.

Snad žádný pozměňovací návrh novely lesního zákona nevyvolal tolik emocí jako ten o myslivosti. Českomoravská myslivecká jednota ho mylně označuje za přílepek k zákonu, Hnutí DUHA obviňuje z alarmismu a předvídá zánik myslivosti, jak ji známe dnes. Jsou tyto obavy na místě?

Také senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes ve svém usnesení vyzval vládu k naplnění jejího programového prohlášení, ve kterém se zavázala “posílit ochranu lesů, především jehličnatých a zasadit se o ekologicky vhodná řešení nedostatečné druhové a věkové diverzifikace a kalamitních stavů v lesích”.

Smrk a zvěř
 
Míra, s jakou stromy v českých lesích ztrácí jehličí a listy, patří mezi nejvyšší v Evropě. Tzv. defoliace je odrazem jejich špatného zdravotního stavu, na kterém se zásadní měrou podílí dominantní zastoupení smrku, přes 50 %.
 

Poslanci především odblokovali řešení přemnožení spárkaté zvěře a změnili způsob plánování lovu tak, aby postupně došlo k vytvoření rovnováhy mezi stavem lesa a počty zvěře. Bez schválení tohoto návrhu by nebylo možné obnovit poškozené lesy v pestré druhové skladbě a s využitím přirozeného zmlazení. [1]