Články

Na stromech se objevují nápisy jako “Neprodukuji vzduch, dokud se nezmění zákon” nebo “Já z toho opadám”. Vzkazy upozorňují, že lesní zákon je potřeba zlepšit tak, aby usnadnil pěstování pestrých listnatých lesů, zamezil holosečím či omezil škody působené na mladých stromcích přemnoženou zvěří.

Zástupce stávkového výboru vyzývá občany České republiky, aby stromy ve stávce podpořili a pomohli jim při výrobě piket, bannerů a transparentů. "Bez pomoci lidí se neobejdeme, hlavním důvodem je absence horních končetin a tím znemožnení psaní piket a bannerů." upřesnil mluvčí stávkového výboru. 

Výzvu Zachraňme lesy, požadující nápravu tristního stavu českých lesů, podepsalo jen za poslední měsíc 17 000 lidí. Každý den se připojují stovky dalších obyvatel ČR, celkem se jich k podpoře této výzvy přihlásilo přes 40 000 [1]. Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí mají pouze necelý týden do 3. června na to, aby změny v lesním zákonu navrhli. Tyto výbory budou novelu včetně pozměňovacích návrhů projednávat už 12. června.

Celkem 89 % dospělých Čechů a Češek zároveň uvádí, že odlesňování považují za škodlivé pro lidi i volně žijící zvířata. Dle prognóz Ministerstva zemědělství se v Česku budou smrkové lesy rozpadat letos rychlostí nejméně jednoho fotbalového hřiště za tři minuty. [2] Výsledky reprezentativního výzkumu přitom ukazují, že dle 70 % české veřejnosti věnuje česká vláda odlesňování nedostatečnou pozornost. [1]

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na místě uvedl: „Snažíme se o pestrost lesů. Podporujeme vlastníky při snaze o dosažení pestrosti, různorodosti, při různé věkové skladbě tak, aby lesy byly odolnější vůči kůrovci. Snažíme se i změnit model obchodování se dřevem ve státním podniku Lesy ČR. Děláme spoustu dalších opatření.”
 

Tyto ohrožené druhy pro svůj vývoj potřebují druhově a věkově pestré lesy s dostatečnou plochou světlin. Požadavky výzvy Zachraňme lesy těmto a další živočichům vhodné podmínky k životu opět navrátí. Nejde však jen o lesy, významnými problémy u nás trpí také zemědělská krajina [2].   

Hodnocení vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), obdoba proslulého vědeckého panelu IPCC, který přináší hodnocení změny klimatu.

Smrkové monokulturní lesy podléhají v nevhodných podmínkách mimo jiné kůrovci, houbě václavce nebo větrným kalamitám. A nejen ony, klimatická změna přináší sucho, které oslabuje veškeré stromy a ne každý dokáže v těchto podmínkách přežít. Spolu s vykácenými stromy přichází o místo k životu i zvířata, přitom ne vždy je kácení nutné – třeba pokud kůrovec z napadených stromů již vyletěl, a jejich pokácení je tím pádem zbytečné.

Ukončení smluv mohlo mít smysl, kdyby tím Lesy ČR opustily pro lesy nevýhodný model zadávání komplexních zakázek velkým těžařským firmám. To znamená, že na velkém území získá jedna velká firma zakázku na všechny práce v lese, těžbu dřeva i prodej dřeva a má tím veškerou kontrolu nad vytěženým dřevem. Práci pak často přeprodává živnostníkům, které málo platí. Tenhle systém nesmírně výhodný pro největší těžařské firmy zavedl v roce 2010 ministr Ivan Fuksa (ODS).

Kůrovec napadl už 133 km2 I. a II. zón zejména v CHKO Jeseníky, Beskydy a Ždárské vrchy. Potenciální ohrožení – v závislosti na postupu kůrovcové kalamity – se však týká v těchto zónách i v dalších CHKO území patnáctkrát většího. Jde celkem o 2 050 km2 lesů, tedy o téměř polovinu rozlohy těchto nejcennějších částí chráněných krajinných oblastí (pro srovnání jde o plochu dvou průměrných okresů). Mezi další nejvíc ohrožená území patří CHKO Orlické hory, Brdy a Český les s dominantní rozlohou smrkových lesů. 

Výjimky pro plošnou těžbu a jedovatou chemii

Těžba pokračovala i v roce 2019 v minimálně stejném rozsahu jako v předchozím roce.  Hnutí DUHA zdokumentovalo v okolí rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku [2]. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší.

Vyplývá to z podrobné srovnávací analýzy používaných standardů obou certifikačních systémů „Porovnání vybraných environmentálních aspektů certifikačních systémů FSC a PEFC v ČR s důrazem na půdu, vodní zdroje a biotu lesních ekosystémů“, kterou dnes zveřejnilo sdružení vědeckých organizací Platforma pro krajinu.