Články

Novela zákona o lesích opomíjí řešení, jež by vedla ke zdravým a odolnějším hospodářským lesům. Bez toho však naše lesy nemají šanci se vyrovnat s probíhajícími klimatickými změnami jako je sucho, které na sebe váže zmiňovaného kůrovce. Novela je nyní v připomínkovém řízení, do kterého se zapojilo i Hnutí DUHA. Ve svých připomínkách důrazně upozorňuje na naléhavou potřebu komplexní a zásadní změny zákona na moderní normu, která zlepší zdraví našich lesů a bude účinnou prevencí kalamit v budoucnu [1].

Co by mělo zaznít v novele zákona o lesích

Připomínky Ministerstva životního prostředí jsou klíčové pro naplnění zadání a významu vyhlášky, která má mimo jiné stanovit minimální podíl listnáčů a jedle při výsadbách ke zvýšení odolnosti lesů. [2] To je zásadní zejména na stanovištích ve středních polohách a pahorkatinách [3], jež celkem představují více než polovinu všech českých lesů.

České lesy jsou podle celoevropského oficiálního statistického srovnání ICP Forest nejméně zdravé [2]. Přesto podíl smrku, který je nejvíce zranitelným a nejrizikovějším druhem současnosti, snižuje vyhláška téměř neznatelně. Jsou to právě smrkové plantáže [3] náchylné k úhynu suchem, rozmnoženým kůrovcem, polomy i imisemi. Přesto Ministerstvo současným zněním vyhlášky podporuje jejich výsadbu v na nevhodných stanovištích.

Asi jen málokterý vlastník lesa počítal se smrkovou kalamitou, která má jen příští rok dosáhnout plošné rozlohy čtyř krkonošských národních parků! Jako skvělá pomocnice při zalesňování kalamitních ploch se nabízí bříza, která na nich často spontánně vysemení. Malým semenáčkům skýtá chladivý stín, svými větvemi zklidňuje vítr, vede je k růstu do výšky a oslabuje tlak zvěře na další malé stromky a sazenice. Budoucímu lesu připravuje příznivé půdní i mikroklimatické prostředí, které si hlavní dřevina nemusí umět sama vytvořit.

Bříza se vyplatí

Městské lesy Albrechtice, stejně jako další lesní správy v okolí, bojují s kůrovcem. Nevyhrávají. Další a další pásy lesa schnou a padají k zemi. Dřevo se odváží na skládky, kde čeká spolu s miliony dalších kmenů smrku. Vlaky i auta jsou plné dřeva, o které už není velký zájem, je ho v naší republice hodně. Celé kopce jsou úplně holé, hnědé, suché a pusté. Kalamita postupuje kvůli nezdravým, pouze smrkovým lesům dál a díky suchu rychleji.

Ministerstvo zemědělství aktuálně připravuje novelu nařízení, která upravuje dotace na hospodaření v lesích [2]. Návrh předpisu zvyšuje podporu pro výsadbu listnáčů a jedlí. Ministerstvo financí ale v mezirezortním připomínkovém řízení zvýšení rozpočtu ministerstva zemědělství k podpoře zdravých lesů odmítlo. Mají-li však lesy stabilizovat krajinu, plnit všechny ekologické a společenské mimoprodukční funkce včetně zadržování vody i přinášet dlouhodobě vyrovnané zisky, je nutné do nich správně investovat. Proto - i vzhledem k předchozím prohlášením premiéra - jde o velmi nečekané vyjádření.

A dodává: „Především musí začít s masivními podsadbami ohrožených smrkových monokultur listnáči a jedlemi. Nesmí se vyhýbat nutným změnám v mysliveckém hospodaření, aby vysazené stromy neničila přemnožená spárkatá zvěř. Při plánovaných těžbách musí dbát na minimalizaci holosečí, které ničí lesní půdu. Šetrné hospodaření ve veřejných lesích by Lesy ČR měly garantovat kvalitním certifikátem FSC, který požaduje i významná část dřevozpracovatelů. Ve zdravých veřejných lesích musí být místo pro divokou přírodu, nový ředitel by pro to měl pracovat.

Jako první krok navrhlo ministerstvo zemědělství změnu zalesňovací vyhlášky č. 83 k lesnímu zákonu. Návrh ovšem ve skutečnosti k pozitivním změnám nevede, dál počítá s dominantním zalesňováním smrkem tak jako dosud navzdory kritickým připomínkám ministerstev, krajů, expertů i veřejnosti [2]. 

Co je příčinou lesní krize

„Každý pochází z jiného koutu naší země, mají různý věk i povolání – a přesto je jedna věci silně spojuje – láska k přírodě. Když se setkáte s lidmi, kteří se rozhodnou věnovat své volno pomoci divočině, těžko narazíte na jiné než milé lidi se srdcem na správném místě!“ těší se na nové dobrovolníky Andrea Květová a Josef Velebný, vedoucí Týdne pro divočinu na Králickém Sněžníku.
 

Ministr zemědělství Miroslav Toman ještě předtím vyjádřil záměr zákony a další pravidla změnit: „Mým cílem je i při respektování mnohdy odlišných až protichůdných stanovisek dosáhnutí shody na zásadních a strategických tématech, jakými jsou zásadní legislativní změny. To znamená myslivecký zákon, lesní zákon a tak dále. (…) Dále dosažení shody na strategických dokumentech Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky jako je například dřevěná kniha. (…) Dále se chci bavit o certifikaci lesů, tam bude už v srpnu bude spuštěn pilotní projekt na certifikaci.” [2]