Články

Ministerstvem předložená novela lesního zákona totiž zcela ignoruje potřebu změn v přístupu k lesnickému hospodaření. Zejména neřeší:

- důslednou změnu nevhodné dřevinné skladby lesů,
- omezení holosečí,
- prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění porostu, aby lesy mohly vyrůstat z přirozeného zmlazení, a byly tak odolnější,

Z milionů stromů v hospodářských lesích mimo chráněné oblasti po celé republice přitom vylétává kůrovec a napadá další miliony smrků. Lesníci tomu nedokážou včasným odstraněním aktivních kůrovcových stromů zabránit. Kůrovec z hospodářských lesů v Jeseníkách i jinde napadá ostrovy cenné chráněné přírody, nikoli naopak. Ekologové proto upozorňují na nesmyslnost kácení v cenných chráněných územích a udělování výjimek ze zákona o ochraně přírody.

Praxe ukazuje, že bříza je při současné krizi českého lesnictví pro své malé nároky a odolnost velmi vhodnou přípravnou dřevinou. Bříza může na holinách rychle zajistit půdu proti rozpadu a erozi. Zajišťuje tak podporu pro další stromy, které vyrůstají v jejím stínu.  V parnu a na rozsáhlých holinách je totiž naděje na přežití cílových dřevin, jako je buk či jedle, výrazně snížená. Donedávna přitom považovali lesníci břízu za plevel a z pasek ji vyřezávali, aby uvolnili prostor smrkům.

Navrhují zejména:

• důslednější změnu nevhodné dřevinné skladby lesů,
• omezení holosečí,
• prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění porostu, aby lesy mohly vyrůstat z přirozeného zmlazení, a byly tak odolnější,
• zrušení nesmyslného proplácení takzvané “újmy” za ochranu přírody, kterou vyplácí státní Agentura ochrany přírody (AOPK) ze státního rozpočtu státnímu podniku Lesy ČR, který má ochranu lesní přírody zajišťovat ze svého poslání daného zřizovacími předpisy (díky tomu nyní například hrozí, že AOPK povolí Lesům ČR vykácet CHKO Jeseníky),

Ten je totiž významným evropským rozvodím, odkud odtékají vody do tří moří - Černého, Baltského i Severního. Péče o zdravý horský les a tím o zadržování vody v krajině i o malé vodní toky v pramenné oblasti největší moravské řeky je zvlášť významná v době rostoucího sucha a dalších projevů klimatických změn, jež způsobují zejména na Moravě masivní hynutí smrkových monokultur.

Týdny jsou součástí kampaně Zachraňme lesy [2], která mimo jiné prosazuje přeměnu monokultur smrků a borovic na mnohem odolnější, druhově i věkově pestré lesy. Jen v letošním roce bude dle vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce rozpadem ohrožena až polovina všech smrkových porostů [3]. I proto budou letos Týdny pro divočinu zaměřeny z velké části na pomoc během krize českých lesů.

Na rozdíl od kolegů a kolegyň ze Zemědělského výboru, kteří ráno na zamítavou pozici Ministerstva zemědělství reagovali tím, že se při hlasování zdrželi [2], získalo několik dobrých avšak jen dílčích návrhů ve Výboru pro životní prostředí podporu.

Podstatné předložené návrhy pro obnovu pestrých a odolných lesů ale neschválil ani Výbor pro životní prostředí. Poslanci je budou moci předložit jednotlivě a následně se o jejich schválení bude rozhodovat během třetího čtení novely zákona v Poslanecké sněmovně.

Na výboru se hlasovalo celkem o 17 pozměňovacích návrzích. Celkem 13 z nich navrhli poslanci Vlastimil Válek (TOP09) a Radek Holomčík (Piráti). Ten před projednáváním uvedl: “Naše návrhy by uvolnily ruce lesníkům, usnadnily lesníkům práci. Jde nám o ochranu vlastníků, před těmi, kteří hospodaří špatně. Naše návrhy vychází z toho, co bylo zakotveno v Národnímu lesnickém programu z roku 2008 a Zásadách státní lesnické politiky z roku 2012. Ministerstvo nerespektuje vlastní strategické návrhy, které si samo dalo. Kolik času ještě bude potřeba?

Poslanecká sněmovna přijala loni v červenci usnesení, ve kterém žádá Ministerstvo zemědělství o provedení legislativních změn potřebných k účinnému postupu proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích. Poslanecký Výbor pro životní prostředí pak v listopadu vyzval vládu k řešení příčin současného stavu lesů a kůrovcové kalamity.