Články

Ministr Brabec chce v novele zbavit Ministerstvo životního prostředí a státní ochranu přírody kompetence hlídat (závaznými stanovisky k lesnickým plánům), aby nedošlo k nadměrnému a nebezpečnému zavádění nepůvodní douglasky v českých lesích mimo chráněná území [2]. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do “zalesňovací“ vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu [3], by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté.

Snad žádný pozměňovací návrh novely lesního zákona nevyvolal tolik emocí jako ten o myslivosti. Českomoravská myslivecká jednota ho mylně označuje za přílepek k zákonu, Hnutí DUHA obviňuje z alarmismu a předvídá zánik myslivosti, jak ji známe dnes. Jsou tyto obavy na místě?

Také senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes ve svém usnesení vyzval vládu k naplnění jejího programového prohlášení, ve kterém se zavázala “posílit ochranu lesů, především jehličnatých a zasadit se o ekologicky vhodná řešení nedostatečné druhové a věkové diverzifikace a kalamitních stavů v lesích”.

Smrk a zvěř
 
Míra, s jakou stromy v českých lesích ztrácí jehličí a listy, patří mezi nejvyšší v Evropě. Tzv. defoliace je odrazem jejich špatného zdravotního stavu, na kterém se zásadní měrou podílí dominantní zastoupení smrku, přes 50 %.
 

Poslanci především odblokovali řešení přemnožení spárkaté zvěře a změnili způsob plánování lovu tak, aby postupně došlo k vytvoření rovnováhy mezi stavem lesa a počty zvěře. Bez schválení tohoto návrhu by nebylo možné obnovit poškozené lesy v pestré druhové skladbě a s využitím přirozeného zmlazení. [1]

Co vás přivedlo k přípravě pozměňovacích návrhů k novele lesního zákona, o které bude Poslanecká sněmovna 11. září hlasovat?

Eva Fialová (EF): Velice jsem uvítala aktivitu MZe, když reagovala změnou lesního zákona na stav, který současně panuje v našich lesích. Po přečtení jsem však zjistila, že neobsahoval řešení, jak v budoucnu předcházet těmto stavům. Pokud chceme v budoucnu udržet více vody v lesích, udržet stabilní teplotu, podporovat vlastní semenáčky, tak je potřeba dát možnost k jinému způsobu hospodaření v lese.

Své obavy a zkušenosti s poklesem hub sdílí houbaři i mykologové s autorkou článku „Houbaři nosí prázdné koše, může za to sucho i těžba kůrovcového dřeva“ (iDNES) Janou Nedělkovou: „Ještě před čtrnácti dny jsem z vycházky donesla pár pravých hřibů a křemenáče, navíc v tu dobu rostly celkem dost i růžovky. Poslední týden ale chodím z lesa téměř s prázdnou. Je velké sucho, a to i přesto, že nějaké deště nedávno byly.

Prací na rozšiřování mokřadů od 10. do 17. srpna 2019 pomohou dobrovolníci jako každý rok vzácné šumavské přírodě i zadržení vody v krajině. Kromě fyzicky náročné práce je čeká odborná exkurze, přednášky na různá témata a navazující zážitkové programy.