Články

Ministr zemědělství Miroslav Toman předložil novelu vládě s tím, že je kvůli kalamitě potřeba vyřešit nejurgentnější problémy lesního zákona [1]. Tyto úpravy mají být dle Ministerstva zemědělství odpovědí na výzvu Poslanecké sněmovny z července 2018 [2] a mají také reagovat na doporučení lesnických koncepcí [3]. Nejspíš jste zvědaví, čeho se dílčí úpravy týkají? Například usnadnění přenosu sazenic a semen mezi přírodními oblastmi nebo rozšíření povinností odborných lesních hospodářů [4]. Předložená novela bohužel nenaplňuje ani usnesení poslanců ani doporučení odborníků.

Stanovisko prezentoval na včerejším semináři Akademie věd [1] předseda Komise [2] MUDr. Radim J. Šrám, DrSc.:  „Jde o tak zásadní změny, že musí být řešeny novým zákonem a doprovázeny požadavkem příslušného vzdělávání lesních odborníků. Polovičatá řešení formou novel existujících podzákonných norem nemohou přinést skutečnou funkční změnu současného stavu lesnické legislativy, která dnes nerespektuje vědecké poznatky a v lese vidí stále především hospodářský nástroj.”

Sedm důvodů, proč se lesům nedaří a jak to změnit

Podle Hnutí DUHA je kvůli krizi lesů podpora vlastníků potřebná. Není však možné brát ji z jiných programů ve sloužících ve prospěch ochrany krajiny, životního prostředí či klimatu. Podpora vlastníkům také musí být cílená tak, aby skutečně vedla k ozdravení našich lesů a předcházela dalším kalamitám. Dotace na zalesnění proto musí vést k věkově a druhově pestrým lesům. Je potřeba podporovat přirozené zmlazení a přípravné dřeviny, a naopak nepodporovat lesy obhospodařované holosečemi a zalesňování nepůvodními stromy. Jde  například o smrky v nižších a středních polohách.

I přes námitky odborníků procenta příliš nevzrostla

V mezirezortním řízení [1] požadovalo Ministerstvo životního prostředí zvýšit povinný podíl listnáčů a jedle aspoň na 60 až 80 % pro střední polohy a pahorkatiny, kde smrkové lesy nyní plošně hynou. Ministerstvo zemědělství jej ovšem zvýšilo jen o zhruba 10 % (z dosavadních 15 až 30 % na 25 až 45 %). Přirozený podíl smrku v našich lesích je totiž jen kolem 10 % a podmínky pro růst smrků se budou postupující změnou klimatu dál zhoršovat.

Důležitý je způsob provedení

Zda opravdu pomůže alespoň zpomalit kalamitu v lesích nebo jim ještě více uškodí, to bude záležet na způsobu provedení navržených opatření. Například poskytnutí peněz na obnovu lesů, ze kterých vlastníci zalesní holiny znovu smrkem, by bylo vysloveně kontraproduktivní. Ministerstvo zemědělství ovšem stále neřeší to nejdůležitější – příčiny krize našich lesů. Právě odborně prodiskutované návrhy těchto řešení předalo Hnutí DUHA vládě v červnu, vláda je ovšem dosud neřeší.

Hnutí DUHA již delší dobu upozorňuje, že je třeba komplexně změnit lesní hospodaření. „Lesní kalamita dosáhla takových rozměrů, že není současnými prostředky řešitelná. Je potřeba se zaměřit na budoucnost nových lesů a přípravu těch lesů, které před kalamitou teprve stojí. Jde především o to, abychom změnili lesy na smíšené, pestré a odolné, bez holosečí poškozujících lesní půdu,“ říká Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Tento největší evropský koridor chráněné přírody - European Green Belt neboli Evropský zelený pás - kopíruje dřívější ostře střeženou hranici mezi východním a západním blokem od Arktického oceánu přes Pobaltí, Polsko, Německo, Českou republiku, Rakousko a dále až k Turecku. V České republice přitom stále chybí dostatečná ochrana jižní části Vysočiny a jižní Moravy, kde se nyní začínají masivně rozpadat lesy nevhodného složení.   

Předkládaný dokument doslova uvádí, že je zapotřebí „zajistit odbornou, organizačně-technickou, metodickou i legislativní podporu plošnému uplatňování přírodě blízkých způsobů lesního hospodaření jako rovnocenné alternativy pasečného způsobu hospodaření.” [1] Navrhuje tak způsob, jak v praxi dosáhnout třetí z šesti klíčových oblastí Strategie Česká republika 2030, která se nazývá „Odolné ekosystémy” [2].