Články

Na Rumbursku se postarají o zvýšení šance na přežití pionýrských a melioračně zpevňujících dřevin, kterými jsou například olše nebo jeřáb. Jejich zdárnému růstu brání hlavně zvýšené stavy zvěře, které je poškozují. Proto budou mimo jiné pracovat na stavbě a údržbě oplocenek a ochraně sazenic.

Proč to řešíme?

Abychom mohli mít pestré lesy, o které už tak dlouho usilujeme, mělo by se myslivecké hospodaření odvíjet od stavu ekosystému jednotlivých lesů. Jednoduše, lesy nemají šanci se obnovit tam, kde semenáčky, sazenice nebo mladé stromky hned někdo sežere, okouše či jinak poškodí. Proto musíme vzít v potaz míru poškození mladých stromků, počet mlsných zvířat a za pomoci lesníků a myslivců mezi nimi nastolit rovnováhu.

Co chceme, aby novela obsahovala?

 

Vyhrňte si rukávy a jdeme na věc. Náš první tip se zdá být tak trošku na hraně zákona, ale nebojte. Guerilla foresting je sice hrdou následovnicí guerilla gardeningu – v obou případech jde o partyzánskou pomoc přírodě na vlastní pěst – my však doporučujeme oslovit správce lesa, kterému chcete pomoci. Nejen, že ho má prochozený křížem krážem a nejlépe ví, kde se daří jakému druhu stromu a kde chybí zvířatům úkryt k výchově mláďat, ale může vás přizvat k další smysluplné spolupráci.

Bratislavské městské lesy fungují od roku 1994 jako příspěvková organizace hlavního města Bratislava na Slovensku. Jejich úkolem je spravovat toto z 96% zalesněné území „s významnou zdravotní a rekreační funkcí” s důrazem na jeho využívání místními obyvateli. Jenomže vedení dlouho přísně dodržovalo předpisy lesního hospodaření, a i když využívali jednotlivý výběr stromů, kvůli velkým objemům těžby se to s oddychovou funkcí lesa dalo těžko skloubit. A kritiku obyvatel, kteří trávili v lesích svůj volný čas, často ignorovala.

Pokud ponecháme zrození nového lesa na přírodě, derou se ke světu zprvu zebrované břízy, košaté olše, jeřáby a další tzv. přípravné dřeviny. Rychle rostou i při nedostatku vody a ani slunce jim nevadí. I ony usychají, ale nepřízeň životních podmínek překoná dostatek z nich, aby poskytl stín i choulostivějším smrkům, bukům a jedlím, kteří by bez nich na odhalených holinách uschly. Sledujeme první krůčky budoucího, druhově i věkově pestrého a odolného lesa. 

V lesích u Šternberka počátkem dubna shořel kus lesa – vzácné semenáčky dubů, buků a jedlí se tak obrátily v popel a ohořelé kmínky během pár minut. Podobná situace se odehrává po celé České republice. Příroda se v době karantény stala jedním z mála míst, kde si lidé mohou užít trochu zábavy a posedět spolu, třeba okolo ohně, ačkoliv jeho rozdělávání je v lesích ze zákona zakázáno.
 

Čas lesů

Francie, 2018, 103 min
Režie: François-Xavier Drouet

Režisér François-Xavier Drouet se vydává do francouzských lesů. Jejich ploch přibývá, diverzita však klesá. Jaké jsou cesty k životaschopnému lesu? Těžaři dřeva s monstrózní mechanikou připomínající Transformers vidí les pouze jako výdělečnou plantáž na dřevo, kde není místo pro živé tvory. A proti nim stojí ochranáři, lesníci či dřevorubci, kteří les chápou jako živoucí kontinuum a kteří usilují o jeho zachování.

Když jsme loni prosazovali v Poslanecké sněmovně projednání našich návrhů na dlouhodobé řešení lesní krize, jeden bod se týkal právě nedostatku pracovních sil. Už minulý rok se totiž projevilo, že ani při plném nasazení lesníci nemohou stíhat zpracovat všechno dříví, které bylo napadené kůrovcem. Zákony se dodržovat musí. Ale co když to nejde? Věděli jsme, že vlastníci lesů by i chtěli zpracovat a odvézt dřevo napadené škůdci, jak jim nařizuje zákon.

Mnohdy ještě zpod vrstvy sněhu vykukují hlavičky sněženek, zatímco okolní rostliny spí hlubokým zimním spánkem. Líbí se jim v listnatých či smíšených lesích s dostatečně vlhkou půdou. V jehličnatých lesích bychom je hledali marně. 

Poslové jara

Nová koncepce vychází vstříc vědcům, ekologům i většině lesníků. Nese i mnohé připomínky Hnutí DUHA pro ochranu budoucích lesů. Stanovuje čtyři hlavní cíle, jež mají dlouhodobě sloužit k naplnění všech ekologických, společenských i ekonomických funkcí lesa, například chce zachovat princip způsobu udržení počtu zvěře v míře, která byla Parlamentem schválena na podzim loňského roku. Tedy s ohledem na stav lesa.