Články

Udělejte jednu rychlou fotografii, zaznamenejte GPS souřadnice hnízda a vzdalte se tak, abyste ptáky dál nevyrušovali. Obratem kontaktujte Českou společnost ornitologickou, případně oblastní pracoviště Agentury pro ochranu přírody a krajiny a postupujte podle jejich pokynů.

Aby lesníci ochránili mladé stromky před mlsnými zvířaty, musí je schovávat do oplocenek. Ani takto chráněné semenáčky nemají vyhráno. Poryvem větru na oplocenku spadne strom a cesta k lákavým pochoutkám je znovu volná.
 
Lesníci oplocenky pravidelně kontrolují. Ovšem nemohou všechny obcházet každodenně. Pokud v lese objevíte poškozenou ochranu malých stromků, informujte o tom lesníka. A cítíte-li se dostatečně zdatní, můžete provést nouzovou opravu, která až do profesionálního zásahu zvýší ochranu stromečků. Postavte a podepřete kůly, opravte oka oplocenky.

Popadněte odvahu a vysvětlete těžaři, že by strom s hnízdem pokácet neměl. Ostatně na ochranu hnízdících ptáků pamatují i zákony. Stejně tak obratem informujte o nastalé události správce lesa. Kontakt na něj získáte od těžaře (pravděpodobněji se však ke správci lesa dostanete až po telefonátu s nadřízeným těžaře). Pokud vše klapne, navštivte strom s hnízdícími ptáky několikrát během hnízdní doby a kontrolujte, zda lesník a těžař dohodu dodržují.

Ale co když…

Úklid hromady leckdy hnijícího jídla má na starosti myslivecký hospodář. Pokud o hromadě ještě neví, upozorněte ho na ni. Ne, že byste se měli postavit do lesa a volat: „Haló, pane myslivče, čokoláda už vytéká z croissantu.“ To vůbec ne. Kontakt na něj získáte na úřadě obce s rozšířenou působností. Máte-li u sebe mobil s připojením k internetu, vyhledejte telefonní číslo na odbor životního prostředí a požádejte úředníka či úřednici o poskytnutí telefonického kontaktu.

Na Rumbursku se postarají o zvýšení šance na přežití pionýrských a melioračně zpevňujících dřevin, kterými jsou například olše nebo jeřáb. Jejich zdárnému růstu brání hlavně zvýšené stavy zvěře, které je poškozují. Proto budou mimo jiné pracovat na stavbě a údržbě oplocenek a ochraně sazenic.

Proč to řešíme?

Abychom mohli mít pestré lesy, o které už tak dlouho usilujeme, mělo by se myslivecké hospodaření odvíjet od stavu ekosystému jednotlivých lesů. Jednoduše, lesy nemají šanci se obnovit tam, kde semenáčky, sazenice nebo mladé stromky hned někdo sežere, okouše či jinak poškodí. Proto musíme vzít v potaz míru poškození mladých stromků, počet mlsných zvířat a za pomoci lesníků a myslivců mezi nimi nastolit rovnováhu.

Co chceme, aby novela obsahovala?

 

Vyhrňte si rukávy a jdeme na věc. Náš první tip se zdá být tak trošku na hraně zákona, ale nebojte. Guerilla foresting je sice hrdou následovnicí guerilla gardeningu – v obou případech jde o partyzánskou pomoc přírodě na vlastní pěst – my však doporučujeme oslovit správce lesa, kterému chcete pomoci. Nejen, že ho má prochozený křížem krážem a nejlépe ví, kde se daří jakému druhu stromu a kde chybí zvířatům úkryt k výchově mláďat, ale může vás přizvat k další smysluplné spolupráci.

Bratislavské městské lesy fungují od roku 1994 jako příspěvková organizace hlavního města Bratislava na Slovensku. Jejich úkolem je spravovat toto z 96% zalesněné území „s významnou zdravotní a rekreační funkcí” s důrazem na jeho využívání místními obyvateli. Jenomže vedení dlouho přísně dodržovalo předpisy lesního hospodaření, a i když využívali jednotlivý výběr stromů, kvůli velkým objemům těžby se to s oddychovou funkcí lesa dalo těžko skloubit. A kritiku obyvatel, kteří trávili v lesích svůj volný čas, často ignorovala.

Pokud ponecháme zrození nového lesa na přírodě, derou se ke světu zprvu zebrované břízy, košaté olše, jeřáby a další tzv. přípravné dřeviny. Rychle rostou i při nedostatku vody a ani slunce jim nevadí. I ony usychají, ale nepřízeň životních podmínek překoná dostatek z nich, aby poskytl stín i choulostivějším smrkům, bukům a jedlím, kteří by bez nich na odhalených holinách uschly. Sledujeme první krůčky budoucího, druhově i věkově pestrého a odolného lesa. 

V lesích u Šternberka počátkem dubna shořel kus lesa – vzácné semenáčky dubů, buků a jedlí se tak obrátily v popel a ohořelé kmínky během pár minut. Podobná situace se odehrává po celé České republice. Příroda se v době karantény stala jedním z mála míst, kde si lidé mohou užít trochu zábavy a posedět spolu, třeba okolo ohně, ačkoliv jeho rozdělávání je v lesích ze zákona zakázáno.
 

Čas lesů

Francie, 2018, 103 min
Režie: François-Xavier Drouet

Režisér François-Xavier Drouet se vydává do francouzských lesů. Jejich ploch přibývá, diverzita však klesá. Jaké jsou cesty k životaschopnému lesu? Těžaři dřeva s monstrózní mechanikou připomínající Transformers vidí les pouze jako výdělečnou plantáž na dřevo, kde není místo pro živé tvory. A proti nim stojí ochranáři, lesníci či dřevorubci, kteří les chápou jako živoucí kontinuum a kteří usilují o jeho zachování.