Články

Na rozdíl od kolegů a kolegyň ze Zemědělského výboru, kteří ráno na zamítavou pozici Ministerstva zemědělství reagovali tím, že se při hlasování zdrželi [2], získalo několik dobrých avšak jen dílčích návrhů ve Výboru pro životní prostředí podporu.

Podstatné předložené návrhy pro obnovu pestrých a odolných lesů ale neschválil ani Výbor pro životní prostředí. Poslanci je budou moci předložit jednotlivě a následně se o jejich schválení bude rozhodovat během třetího čtení novely zákona v Poslanecké sněmovně.

Na výboru se hlasovalo celkem o 17 pozměňovacích návrzích. Celkem 13 z nich navrhli poslanci Vlastimil Válek (TOP09) a Radek Holomčík (Piráti). Ten před projednáváním uvedl: “Naše návrhy by uvolnily ruce lesníkům, usnadnily lesníkům práci. Jde nám o ochranu vlastníků, před těmi, kteří hospodaří špatně. Naše návrhy vychází z toho, co bylo zakotveno v Národnímu lesnickém programu z roku 2008 a Zásadách státní lesnické politiky z roku 2012. Ministerstvo nerespektuje vlastní strategické návrhy, které si samo dalo. Kolik času ještě bude potřeba?

Poslanecká sněmovna přijala loni v červenci usnesení, ve kterém žádá Ministerstvo zemědělství o provedení legislativních změn potřebných k účinnému postupu proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích. Poslanecký Výbor pro životní prostředí pak v listopadu vyzval vládu k řešení příčin současného stavu lesů a kůrovcové kalamity.

Na stromech se objevují nápisy jako “Neprodukuji vzduch, dokud se nezmění zákon” nebo “Já z toho opadám”. Vzkazy upozorňují, že lesní zákon je potřeba zlepšit tak, aby usnadnil pěstování pestrých listnatých lesů, zamezil holosečím či omezil škody působené na mladých stromcích přemnoženou zvěří.

Zástupce stávkového výboru vyzývá občany České republiky, aby stromy ve stávce podpořili a pomohli jim při výrobě piket, bannerů a transparentů. "Bez pomoci lidí se neobejdeme, hlavním důvodem je absence horních končetin a tím znemožnení psaní piket a bannerů." upřesnil mluvčí stávkového výboru. 

Výzvu Zachraňme lesy, požadující nápravu tristního stavu českých lesů, podepsalo jen za poslední měsíc 17 000 lidí. Každý den se připojují stovky dalších obyvatel ČR, celkem se jich k podpoře této výzvy přihlásilo přes 40 000 [1]. Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí mají pouze necelý týden do 3. června na to, aby změny v lesním zákonu navrhli. Tyto výbory budou novelu včetně pozměňovacích návrhů projednávat už 12. června.

Celkem 89 % dospělých Čechů a Češek zároveň uvádí, že odlesňování považují za škodlivé pro lidi i volně žijící zvířata. Dle prognóz Ministerstva zemědělství se v Česku budou smrkové lesy rozpadat letos rychlostí nejméně jednoho fotbalového hřiště za tři minuty. [2] Výsledky reprezentativního výzkumu přitom ukazují, že dle 70 % české veřejnosti věnuje česká vláda odlesňování nedostatečnou pozornost. [1]

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na místě uvedl: „Snažíme se o pestrost lesů. Podporujeme vlastníky při snaze o dosažení pestrosti, různorodosti, při různé věkové skladbě tak, aby lesy byly odolnější vůči kůrovci. Snažíme se i změnit model obchodování se dřevem ve státním podniku Lesy ČR. Děláme spoustu dalších opatření.”
 

Tyto ohrožené druhy pro svůj vývoj potřebují druhově a věkově pestré lesy s dostatečnou plochou světlin. Požadavky výzvy Zachraňme lesy těmto a další živočichům vhodné podmínky k životu opět navrátí. Nejde však jen o lesy, významnými problémy u nás trpí také zemědělská krajina [2].   

Hodnocení vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), obdoba proslulého vědeckého panelu IPCC, který přináší hodnocení změny klimatu.

Smrkové monokulturní lesy podléhají v nevhodných podmínkách mimo jiné kůrovci, houbě václavce nebo větrným kalamitám. A nejen ony, klimatická změna přináší sucho, které oslabuje veškeré stromy a ne každý dokáže v těchto podmínkách přežít. Spolu s vykácenými stromy přichází o místo k životu i zvířata, přitom ne vždy je kácení nutné – třeba pokud kůrovec z napadených stromů již vyletěl, a jejich pokácení je tím pádem zbytečné.