• Alt
Ministr zemědělství Miroslav Toman podepsal novou „zalesňovací” vyhlášku zákona o lesích. Oproti 28 let starému a dosud platnému znění při výsadbách mírně zvyšuje minimální povinný podíl takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, tedy zejména listnáčů a jedle. Hnutí DUHA považuje míru zvýšení listnáčů a jedle za nedostatečnou, takže nepovede k ozdravění našich hospodářských lesů postižených šířící se smrkovou kalamitou.
I přes námitky odborníků procenta příliš nevzrostla

V mezirezortním řízení [1] požadovalo Ministerstvo životního prostředí zvýšit povinný podíl listnáčů a jedle aspoň na 60 až 80 % pro střední polohy a pahorkatiny, kde smrkové lesy nyní plošně hynou. Ministerstvo zemědělství jej ovšem zvýšilo jen o zhruba 10 % (z dosavadních 15 až 30 % na 25 až 45 %). Přirozený podíl smrku v našich lesích je totiž jen kolem 10 % a podmínky pro růst smrků se budou postupující změnou klimatu dál zhoršovat.

Navíc ministerstvo zemědělství i přes námitky mnoha odborníků ponechalo na seznamu melioračních a zpevňujících dřevin i exotickou douglasku tisolistou, takže vlastníci lesů ji budou moci vysazovat ne místo hynoucích smrků, ale místo domácích listnáčů a jedle. I v nejohroženějších lokalitách tak mohou znovu vznikat lesy s převahou smrku. To znamená významné riziko dalších kalamit v budoucnu. Například v lesích na Vysočině, kde nyní smrkové lesy ve velkém hynou, mohou vlastníci nebo správci lesů znovu zasadit třeba 65 % smrků, 10 % douglasky [2] a jen 25 % ostatních listnáčů a jedle.

Ministerstvo zemědělství dál podle připomínek Ministerstva životního prostředí i Hnutí DUHA doplnilo vyhlášku o údaj uvádějící doporučený podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Za největší selhání Ministerstva zemědělství považuje Hnutí DUHA skutečnost, že oproti návrhu MŽP snížilo i tento doporučující podíl. Například pro lesy na Vysočině vyhláška doporučuje převážně 50 % melioračních a zpevňujících dřevin. To prakticky znamená, že Ministerstvo zemědělství zároveň na Vysočině doporučuje nadále sázet 50 % smrků. 

Smrky od Aše až po Zlín

Rozpad lesů přitom již nyní dosáhl hranice kalamity v sedmi krajích [3]. Příští rok se přitom očekává dvojnásobný rozpad lesů, neboť již nyní zůstávají v lesích miliony kubíků nezpracovaného kůrovcového dřeva.

Hnutí DUHA v souvislosti s podpisem zalesňovací vyhlášky připravilo nový informační list „Galerie smrků, které asi nepřežijí od Aše až po Zlín”. Ukazuje na patnácti příkladech z celé republiky doložených fotodokumentací, že se smrky navzdory smrkové kalamitě dál vysazují na místa, kde letos či loni kůrovcem zahynuly a kde již ani nyní nemají pro trvalé pěstování vhodné prostředí. Přitom podmínky pro jejich dlouhodobé přežití se budou dál změnou klimatu výrazně zhoršovat, jak dokládají četné odborné studie [4].Přináší vyhláška něco dobrého?

Naopak důležité zlepšení vyhláška přináší tím, že umožňuje obnovu kalamitních holin prostřednictvím takzvaných přípravných dřevin, jako je bříza, jeřáb, vrby, či osika, které zlepší vlastnosti půdy degradované po holoseči. Vytvoří se tím zástin stínomilným stromů, jako je buk či jedle, které není vhodné vysazovat na holiny pod přímý sluneční žár. Přípravné dřeviny zároveň pomohou vytvořit i rozmanitější věkovou strukturu příštích lesů.

Již minulý rok dostal ministr zemědělství v usnesení vlády ČR [5] uloženo, aby připravil české lesnictví na postupně zesilující změnu klimatu. Ministerstvo zemědělství proto předložilo novelu zalesňovací vyhlášky [6], kterou zdůvodnilo právě potřebou „pružně reagovat na přírodní změny a měnící se požadavky společnosti, jak vyplývá ze Závěrů a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II a z Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu”. [7] Tyto strategické dokumenty stejně jako ekologické organizace uvádějí, že zásadní pro ozdravění lesů je především nahrazení smrků rostoucích nyní v nepřirozených podmínkách, kde jsou ohrožené hynutím.

Náš hlas je důležitý
 
Ministerstvo zemědělství ovšem v prvním návrhu vyhlášky zvýšení minimálního povinného podílu listnáčů a jedle při výsadbě vůbec nenavrhlo. Změnu nepřipouštělo ani bezprostředně poté, co v půl roku trvajícím mezirezortním řízení obdrželo připomínky od několika krajů a ministerstev. Hnutí DUHA zaslalo k vyhlášce deset zásadních připomínek a vyzvalo veřejnost, aby lidé napsali a poslali ministerstvu připomínky. Ministr pak obdržel více než 1200 dopisů od lidí, kteří žádali, aby lesy byly zdravější a odolnější. Stovky lidí se následně obrátily osobním dopisem na premiéra, aby situaci řešil [8]. Připomínky v tomto smyslu vznesl i Liberecký, Zlínský, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, stejně jako Ministerstvo obrany a zejména pak Ministerstvo životního prostředí.Ministerstvo zemědělství zároveň předložilo dílčí změnu zákona o lesích, která neřeší příčiny problému. Pro zlepšení odolnosti českých lesů je nutné nejen výrazné přepracování tohoto zákona, ale i zákona o myslivosti. Potřeba bude i proměna lesnických dotací tak, aby skutečně podporovaly ozdravení našich lesů a jejich adaptaci na klimatické změny. Hnutí DUHA předalo v červnu vládě komplexní návrh řešení pro naše zdravé lesy, který vznikl ve spolupráci s desítkami odborníků. Vláda jej však dosud nezohlednila a namísto příčin lesní krize řeší jen následky.  Poznámky:

[1] Dokumentace vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů je zde https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB
[2] Procento použitých exotických dřevin při výsadbě musí schválit orgán ochrany přírody.
[3] Jedná se o Moravskoslezký, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský kraj a kraj Vysočina.
Zdroj: MZe. 2018. Informace o vývoji kalamitní situace v lesích a připravovaných opatřeních. Dostupné na http://eagri.cz/public/web/file/610518/Informace_o_vyvoji_kurovcove_kalamity.pptx
 [4] Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3.
[5] Usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34 o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIAAHVB5M6W
[6] Podíl listnáčů a jedlí budoucích lesů zalesňovací vyhláška upravuje prostřednictvím hospodářských doporučení pro cílové hospodářské soubory, z nichž se odvozují závazná ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Původní návrh novely Ministerstva zemědělství po několika měsících vnitrorezortního připomínkového řízení  a v rozporu s argumenty, které samo ministerstvo pro novelizaci vyhlášky uvádělo, přitom vůbec podíl takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin neměnil. Viz důvodová zpráva k novelizaci vyhlášky zveřejněná dne 15. 5. 2018:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB
[7] MŽP. 2017. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, Specifický cíl 2: Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu v lesích (příloha 1, strana 5)
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu/$FILE/OEOK-NAP_cely_20170127.pdf
[8] www.zachranmelesy.cz/pane-babisi