• Alt
Lesy poskytují domov nespočtu zvířat. Žijí v dutinách stromů i ve větvích, lesní půda je plná nor a podzemních úkrytů, v teplých jamkách ve stínu keřů se k sobě tulí divočáci. Idylka. Tento život však pomalu utichá, protože tam, kde mizí les, mizí i život. Zatímco my se z lesa vracíme zpět domů, zvířata o svůj domov kácením nezvratně přicházejí.
Smrkové monokulturní lesy podléhají v nevhodných podmínkách mimo jiné kůrovci, houbě václavce nebo větrným kalamitám. A nejen ony, klimatická změna přináší sucho, které oslabuje veškeré stromy a ne každý dokáže v těchto podmínkách přežít. Spolu s vykácenými stromy přichází o místo k životu i zvířata, přitom ne vždy je kácení nutné – třeba pokud kůrovec z napadených stromů již vyletěl, a jejich pokácení je tím pádem zbytečné.

S rozsáhlými holinami ubývá prostor například pro hnízdění ptactva – mnozí ptáci hledají příbytek právě v dutině stromu, který jim díky tlustým dřevěným stěnám i v zimě poskytuje zázemí. Zároveň býval bezpečný, protože do něj tak snadno neproniknou nepřátelé. Server iDnes přinesl reportáž ze záchranné stanice v Pavlově u Ledče nad Sázavou, jejímiž obyvateli se stávají čím dál častěji zvířata z pokácených stromů napadených kůrovcem.

Osm statečných

Mezi zachráněnými jsou například čtyři mláďata strakapouda velkého. Nejen, že přežila pokácení stromů, ale i několikakilometrový převoz nákladním vozem a další překládání. Dřevorubec je objevil až při štípání, kdy vypadla z uříznutého kmene. Se svými rodiči se už nikdy neshledají. „Je neskutečné, co tito drobní tvorečkové vydrželi. Teď už se jim daří dobře. Zanedlouho půjdou do voliéry, kde se naučí létat, a následně je vypustíme do volné přírody,“ poznamenal pro iDnes Zbyšek Karafiát.
 
Alt
Strakapoud velký, zdroj videapro.cz
 
Podobně byla zachráněna čtyři mláďata puštíků obecných. Dřevorubec objevil hnízdo už během kácení, když si všiml, že od něj odletěl dospělejší pták. Muž zabalil ptáčata do košile a odvezl na záchrannou stanici. „Nejstarší dvě mláďata byla den stará, jedno mládě staré asi půl dne a to nejmladší se právě klubalo na svět z vajíčka,“ uvedl ředitel stanice. Mláďata naštěstí přežila, a jakmile se naučí létat a lovit, budou vypuštěna do přírody.

A co ti ostatní?

Dokážete si nejspíš představit, jak končí životy těch, kterých si dřevorubci nevšimnou, anebo jim nechtějí či nemohou pomoci. Těžko to po nich ale můžeme při masivním nárůstu těžby vyžadovat. Připomeňme si, že jen za loňský rok bylo vytěženo více než devět tisíc krychlových metrů dřeva v Národní přírodní rezervaci Břehyně. A to převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata jeřábi popelaví nebo vlci.

Jedno je jisté: teď je třeba se zasadit, aby nové lesy byly pestré a odolné. Je třeba změnit nejen chování Ministerstva zemědělství a Lesů ČR, ale také zákony a dotační politiku. Pojďte s námi apelovat na vládu a poslance podpisem a sdílením výzvy Zachraňme lesy. Vraťme život zpět tam, kam patří, a uchovejme ten, který prohlubující se krizi doposud vydržel.