• Alt
Desítky let vědci varují o nevhodné druhové a věkové skladbě našich lesů, desítky let jsou jejich varování ignorovaná. Nyní sledujeme masivní usychání lesů a následnou těžbu kalamitního dřeva, která dosahuje rekordních hodnot. Jen za rok 2018 je vykázáno 13 milionů kubíků kůrovcového dříví. Potvrzuje to každoroční Zpráva o stavu lesů, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství [1].
Smrk a zvěř
 
Míra, s jakou stromy v českých lesích ztrácí jehličí a listy, patří mezi nejvyšší v Evropě. Tzv. defoliace je odrazem jejich špatného zdravotního stavu, na kterém se zásadní měrou podílí dominantní zastoupení smrku, přes 50 %.
 
Vládní Zpráva taktéž uvádí, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře bude velice náročné a mnohde prakticky nemožné zajistit úspěšnou obnovu lesa na vytěžených plochách. Přemnožená zvěř průměrně poškodí 64 % mladých listnáčů a jedlí. Na polovině území ČR je to více než 75 %, a na čtvrtině území republiky je to dokonce 100 % [2]. „Bez snížení početních stavů přemnožené spárkaté zvěře, která spásá mladé stromky, nebude na některých místech lesy vůbec možné obnovit,“ dodává Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Přirozená obnova vs. umělé vysazování
 
Lesy, které vyrostou z přirozeného zmlazení (mladé stromky vzejdou samovolným vyklíčením ze semen), jsou mnohem odolnější než ty uměle vysázené. Nehledě na to, že se umělá výsadba značně prodraží vzhledem k finančním výdajům i nedostatku sazenic. Přesto došlo v roce 2018 k přirozené obnově pouze na 4 075 hektarech lesa, to je 16,1 % z celkově zalesněné plochy.

Příroda potřebuje čas a lhůta na zalesnění vytěžených ploch je příliš krátká. Ministr zemědělství Miroslav Toman před třetím čtením novely lesního zákona přislíbil opatřením obecné povahy, které by prodloužilo lhůtu pro zalesnění. S dostatkem času by se mohl rozvinout potenciál skrytý v přirozené obnově lesa [3]. „Nenecháváme lesy obnovit se z přirozeného zmlazení a na holinách málo využíváme takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, jeřáb, olše či osika,“ doplňuje Jaromír Bláha. „Přitom víme, že lesy vzniklé z přirozené obnovy jsou mnohem odolnější než lesy vysázené uměle.“
 
Umělá obnova, tj. vysázení semenáčků, byla uskutečněna na 21 245 hektarech lesa. V této výsadbě stále i přes doporučení mnoha vědců a odborníků dominoval smrk (36,8 %) následovaný bukem (22,4 %), dubem (14,1%) a borovicí (9,8 %).
 
Chceme změnit zákon

Nejpalčivější problémy českého lesnictví se snažili v první půlce září vyřešit poslanci a poslankyně prosazením balíčku pozměňovacích návrhů „Pekarová – Fialová – Holomčík” k vládní novele lesního zákona [4]. Z tohoto balíčku však poslanci přijali pouze některé z navržených změn [3].
 
Tato novela bude na konci října projednána v Senátu. Senátoři a senátorky tak ještě mohou zvýšit lesům naději na uzdravení přijetím dalších potřebných úprav lesního zákona. O to je žádají stovky vědců a odborných pracovníků sdružených pod stanoviskem Vědci pro les [5] i více jak 62 000 lidí pod výzvou Zachraňme lesy [6].

Poznámky:
[1] Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2018, Ministerstvo zemědělství, říjen 2019, ke stažení na http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/10/zpravaostavulesa2018.docx
[2] Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky, závěrečná zpráva, IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, leden 2016
[3] Více na: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/poslanci-dnes-udelali-vyznamny-krok-k-uzdraveni-nasich-lesu
[4] Rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou, Evou Fialovou a Radkem Holomčíkem na: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/poslanci-lesni-kalamita-je-katastrofa-potrebujeme-razantni-zmenu-legislativy
[5] https://vedciproles.webnode.cz/
[6] https://zachranmelesy.cz/cs
[7] Příloha: mapa zhoršení zdravotního stavu lesů