Často kladené otázky

Rozrytá půda, hromady sutě a kamenů, rachot sbíječek a bagrů. Toto je scéna, která se nyní odehrává na vrcholu Králického Sněžníku, kde začala výstavba rozhledny. Tento zásah do krajiny vede k nevratné devastaci přírody Kralického Sněžníku, jež představuje jedno z posledních nepoškozených míst v našich horách. Zachránit evropsky významnou přírodu na vrcholu hory může nyní jen silný nesouhlas veřejnosti a zásah Evropské komise.

Text: Tereza Juráková

  K zahájení výstavby 34 metrů vysoké rozhledny na polské straně Kralického sněžníku, bezprostředně u hranice s ČR, došlo na konci září. Dokumentace stavby z této doby dokládá intenzivní rozsah poškozování vrcholu hory těžkou technikou a výkopovými pracemi [1]. Ničení přírody v této lokalitě ovšem neskončí stavbou rozhledny. Pokud bude rozhledna zprovozněna, dojde také k výraznému nárůstu počtu turistů a k další devastaci unikátního ekosystému alpínského bezlesí. Výstavba rozhledny na vrcholu Kralického Sněžníku navíc postrádá logiku, neboť tento vrchol je přirozeně bezlesý a poskytuje krásný výhled sám o sobě.

  Alt

 
Ke stavbě dochází na základě zastaralého a netransparentního schvalovacího procesu.
Odpovědnost za realizaci projektu nese Ministerstvo pro místní rozvoj, které poskytlo dotaci z evropských fondů ve výši 3,464 tis. EUR [2], a dále Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které nezajistilo dostatečnou ochranu území. K záměru výstavby rozhledny totiž proběhla pouze základní forma mezistátního procesu posuzování z hlediska dopadů na životní prostředí. Toto projednání bylo ukončeno stanoviskem MŽP v únoru 2014, kde se stavbou souhlasili za splnění tří podmínek, z nichž tu nejdůležitější polská strana neakceptovala, a dvě zbývající mají na krajinu minimální vliv a jsou spíše kosmetického charakteru.

 
Alt


 
Na záchranu vzácné přírody je nezbytné zapojení veřejnosti a zásah Evropské komise.
V reakci na začátek výstavby rozhledny odeslali ve středu 7. 10. 2020 Senátor Parlamentu ČR Petr Orel a pět ekologických organizací [3] do Bruselu podnět žádající prošetření a zastavení nevratného ničení evropsky výjimečné přírody na vrcholu Králického Sněžníku. Zde upozorňují Evropskou komisi na to, že schvalování projektu proběhlo v rozporu s požadavky evropské směrnice, jež chrání vrchol hory na obou stranách hranice jako evropsky významné území Natura 2000. Podnět napadá netransparentní a chybný proces schválení projektu, na základě nedostatečně a neobjektivně zpracovaných podkladů.

Pro záchranu této lokality je rovněž důležitý nesouhlas veřejnosti. Na polské straně roste odpor proti výstavbě rozhledny a vznikla zde petice „Sněžník bez rozhledny!“, kterou podepsalo již 1 600 lidí z obou zemí.

 

 
Alt


[1] Záběry a fotodokumentace Společnosti přátel Jeseníků zachycující stavební práce z 20.9.2020:https://youtu.be/DutzDLkhbAYhttps://www.uschovna.cz/zasilka/CLR25VP2B92JRCN2-P7J
[2] Dotace na projekt je čerpána přes Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvímCentra pro regionální rozvoj České republiky v rámci Programu Interreg V-A Českárepublika – Polsko. Zde konkrétně schválený projekt má název:„Kladsko-Orlicko-Sněžník“ a celková výše dotace činí 3,464 tis. EUR. Předkladateli projektu jsou město Králíky a Sdružení obcí Kladska a obec Stronie Śląskie na polské straně. Investorem výstavby samotné rozhledny je v rámci projektu obec Stronie Śląskie.¨
[3] Signatáři podnětu k Evropské Komisi, Generálnímu ředitelství pro životní prostředí, jsou:
1. Petr Orel, senátor Parlamentu České republiky,
2. Společnost přátel Jeseníků, z.s.
3. Hnutí DUHA Jeseníky, z.s.
4. Malínské aleje, z.s.
5. Hnutí DUHA – Friends of the Earth Czech Republic, Brno
6. Český svaz ochránců přírody Šumperk