Vyhláška Ministerstva zemědělství může významně přispět k obnově českých lesů a předejít dalšímu rozpadu smrkových monokultur. Zapracuje nyní ministr zemědělství Jiří Milek zásadní výhrady do návrhu vyhlášky, anebo povede české lesy i nadále, jako by se nechumelilo?
 
„Nikdo si nepřeje, aby kolem něj vyrůstaly smrky, které pravděpodobně zahynou dřív, než se dožijí mýtního věku. Pokud myslí vláda svou reakci na kalamitu smrkových monokultur vážně, nemůže připomínky ohrožených krajů mávnutím ruky ignorovat,“ prohlásil Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, které již dříve podobu vyhlášky ostře kritizovalo.

Čeho se připomínky týkají?

Základním předpokladem zdravého a prosperujícího lesa je jeho různověkost a druhová různorodost, díky nimž mohou být lesy skutečně odolné. Odolnost budou lesy během měnících se klimatických podmínek opravdu potřebovat. Vysázet na 75 % půdy, která je k tomu navíc klimaticky nevhodná, opět smrk, nezní jako nejlepší volba do budoucna.

Liberecký, Zlínský [2], Jihomoravský kraj a kraj Vysočina [3], stejně jako Ministerstvo obrany a zejména Ministerstvo životního prostředí žádají rozsáhlé a zásadní změny [4]. „Nová vyhláška musí napravit historické pochybení rozšíření smrku do nižších a středních poloh mimo ekologické optimum jeho výskytu (a nyní i mimo ekologickou valenci výskytu), reagovat na změny klimatu, zejména projevy sucha, a začít nahrazovat smrk v některých souborech lesů středních poloh dubem nebo bukem a dalšími dřevinami,“ argumentuje ve svých připomínkách Ministerstvo životního prostředí a dodává: „Vzhledem k nejistotě dalšího vývoje a reakcí lesních porostů na změny klimatu je nezbytné začít pěstovat pestré směsi více druhů dřevin, věkově i prostorově diferencované.“

Prakticky navrhuje při obnově lesů zvýšit minimální podíl listnatých stromů a jedlí, tedy takzvaných zpevňujících dřevin, omezit výsadbu smrku jako hlavní dřeviny v nižších a středních polohách, rozšířit spektrum druhů stromů a zavést kritéria pro šetrnější způsoby lesního hospodaření.Pokud by ministr Milek tyto výhrady a návrhy shodil ze stolu, zahodil by spolu s nimi i šanci udělat z vysloveně špatné vyhlášky nástroj, který skutečně reaguje na změny klimatu a zajistí pěstování zdravějších lesů.

Svým pohledem rovněž přispělo i Ministerstvo obrany: „Současný špatný stav našich lesů je mimořádným důvodem pro uskutečnění změn, které naše lesy pomohou ozdravit.” [5]

Zachraňme naše lesy

Ministerstvo zemědělství se nyní vypořádává s připomínkami ze zasažených i ohrožených krajů. Je věcí celé vlády, která se kvůli řešení kalamitní situace v lesích zasahující již území čtyř krajů chce opakovaně scházet [6], jak k problému přistoupí. Dosud zmiňuje řešení především důsledků krize prostřednictvím objednávek vagónů na odvoz klád do zahraničí za miliardu korun a nových harvestorů a další techniky za sto milionů. Budeme my všichni zároveň platit a zároveň doplácet?  

Na příčiny krize vědci a odborníci dlouho poukazují a řešení leží podle ekologické organizace Hnutí DUHA i vědců [7] především ve změně legislativy včetně návrhu právě vypořádávané vyhlášky, úpravě dotací, zajištění kvalitnější certifikace veřejných lesů či například způsobu zadávání zakázek, takzvaných „megatendrů“, státním podnikem LČR.   Ignorance vznesených připomínek by v tomto případě ze strany vlády znamenala i rezignaci na řešení smrkové kalamity.

Hnutí DUHA zveřejní komplexní řešení pro zdravé lesy dnes na akci u Úřadu vlády, resp. na následné tiskové konferenci s odborníky na lesnictví. To by měla vláda začít hned uskutečňovat, nemáme-li se jen pasivně dívat, jak naše lesy mizí na nekonečných vlacích do zahraničí.
Buďte součástí záchrany českých lesů a dejte nám svojí podporou najevo, že se vás jejich osud také týká. Děkujeme.

Poznámky:

[1] Návrh vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů“ komentovaný před 5. červnem 2018 kraji, ministerstvy, organizacemi i občany v mezirezortním připomínkovém řízení je dostupný zde:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB

[2] Zlínský kraj v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 4 uvádí:„V příloze č. 2 navrhujeme nově vytvořit pro 3.LVS samostatné hospodářské soubory, zejména pro exponovaná a živná stanoviště (31 - exponovaná stanoviště nižších středních poloh, resp. 35 - živná stanoviště nižších středních poloh). V těchto souborech navrhujeme odstranit z dřevin základních cílových smrk. Odůvodnění: Vyhláškou navrhovaná reakce na současné klimatické změny je nedostatečná. Ve vysvětlivkách k tabulce je uvedeno: ‚pěstování smrku ztepilého jako základní cílové dřeviny je s ohledem na možnou změnu klimatu na stanovištích 4. lesního vegetačního stupně (LVS) rizikové a na stanovištích 3. lesního vegetačního stupně velmi rizikové'. V souvislosti s tímto vysvětlením je nežádoucí smrk na stanoviště vnášet jako cílovou dřevinu. Lze jej využít jako dřevinu základní - přípravnou.“

[3] Kraj Vysočina v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 4 uvádí: „Navrhujeme vysvětlivku „2)“ změnit na „2a“ a dále vysvětlivku „2b“ uvést u CHS 51, 53, 55, 57 a 59 a provést změnu textu tak, aby kromě stávajícího argumentu byl u takto označených CHS stanoven maximální podíl smrku ztepilého při obnově porostu. Dále navrhujeme novelou zajistit maximální možný podíl smrku ztepilého pro CHS s vysvětlivkou „2a“ cca o 15 % nižší, než je současný stav, pro CHS s vysvětlivkou „2b“ cca o 10 % nižší, než je současný stav.  Příloha mimo jiné stanovuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. S tím souvisí možný vysoký podíl smrku ztepilého při obnově porostu. Tento návrh nedostatečně akcentuje důsledky klimatických změn. Návrh je zbytečně svazující, nepočítá s možnými klimatickými změnami a nakonec není adekvátní reakcí na tyto změny.“

[4] Připomínky a výhrady zaslané Ministerstvu zemědělství k zapracování jsou dostupné zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNAYFBPSCB&tab=remarks

[5] Ministerstvo obrany a podobně i Agrární komora v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 2 uvádí: ”Návrh CHS prakticky vůbec nezohledňuje realitu nárůstu teplot, tzn. změnu charakteru současné vegetační stupňovitosti.” CHS je zkratka pro cílové hospodářské soubory, což je označení souborů podobných typů lesních stanovišť.

[6] Uvedl to premiér Andrej Babiš během tiskové konference dne 15. května 2018. Záznam je dostupný zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/zive-andrej-babis-a-jeho-ministri-ke-kalamitni-kurovcove-sit/r~ccfe7016583911e89efbac1f6b220ee8/
[7] Výzva Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd ČR určená vládě ČR:http://nasekrajina.eu/2018/04/24/vyzva-platformy-krajinu-vlade-cr/