Ministerstvo zemědělství v tichosti připravovala důležitou vyhlášku, která na dlouho ovlivní druhové složení českých lesů. Odezva veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Během dvou dnů poslalo víc než 500 lidí své připomínky ministru zemědělství Jiřímu Milkovi. Chtěli byste mu i Vy připomenout, že Vám na budoucnosti českých lesů záleží? Máte čas do 5. června.
Návrh nové vyhlášky [1], kterou zaslalo Ministerstvo zemědělství do připomínkového řízení, vůbec nereaguje na situaci, ve které se naše lesy nacházejí. Nejen, že vyhláška nedává lesům prostor přizpůsobit se změnám klimatu a smrkové kalamitě s plošným odumíráním porostů, ale umožňuje vysazovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, dokonce i tam, kde nyní hynou. Například v předhůří Jeseníků, kde smrky trpí velkoplošným hynutím nejvíce, nechává Ministerstvo zemědělství možnost vysázet jej znovu v zastoupení až 75 %. [2]

Hnutí DUHA proto zřídilo webovou stránku, odkud mohou lidé do 5. června zasílat Ministerstvu zemědělství k vyhlášce připomínky. „Jsme překvapení velice silnou reakcí lidí na naši výzvu. Potvrzuje, že lidem nejsou lesy lhostejné a nechtějí je nechat dál plošně hynout. Věříme, že ministr zemědělství Jiří Milek vyslyší také názor veřejnosti a nechá vyhlášku upravit tak, aby nejen dále neprohlubovala smrkovou kalamitu. Naopak by ministr měl  k jejímu řešení pomoci,“ říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.Připomínky k budoucnosti našich lesů

Lesníci berou vyhlášku jako normu, kterou se snaží naplnit, a lze očekávat, že se v tom jejich praxe rychle nezmění. Lesy České republiky sice v celkových objemech vysazují smrku pouze třetinu ze všech sazenic oproti polovině sazenic před několika lety, stále však jde o nejčastěji sázenou dřevinu [3]. Soukromí vlastníci sázejí smrku ještě víc než Lesy ČR. Druhová skladba rámcově formulovaná ve vyhlášce Ministerstva zemědělství tak má na praxi v českých lesích dlouhodobý a zcela zásadní vliv.

Na co je potřeba ve vyhlášce upozornit? Jednak je zapotřebí vypustit smrk jako hlavní dřevinu ve středních polohách a výrazně zvýšit minimální povinný podíl takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí, který se v návrhu vyhlášky pohybuje na pouhých 5 až 30 %. Aby lesy byly pestřejší a odolnější, je také potřeba ve vyhlášce rozšířit druhové spektrum melioračních a zpevňujících dřevin.

Zastoupení smrku v přirozené druhové skladbě je v našich podmínkách zhruba 10%. Vzhledem k měnícímu se klimatu by odchylka od této hodnoty měla být co nejmenší. Smrk bude dál dobře růst ve vysokohorských polohách, na většině našeho území můžeme podle odborníků očekávat v následujících desetiletích rozsáhlý rozpad smrkových monokultur. Až 80 % českých smrkových porostů bude do roku 2060 ohroženo rozpadem [4].Zachraňme naše lesy

Silná reakce veřejnosti potvrzuje, že lidem na stavu našich lesů skutečně záleží. Není divu – podle statistik ministerstva zemědělství navštíví každý týden lesy na čtyři miliony návštěvníků [5]. Reprezentativní sociologický výzkum Akademie věd ČR ukázal, že podle české veřejnosti je nejdůležitější funkcí lesa ochrana klimatu. Zároveň se víc jak polovina lidí domnívá, že stávající lesy vůči změně klimatu odolné nejsou [6].

Chtěli byste ministrovi připomenout i Vy, že je pro Vás zdraví našich lesů důležité?Poznámky:

[1] Návrh vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů“ diskutovaný do 5. června v meziresortním připomínkovém řízení, jehož součástí jsou i kraje ČR a významné společenské subjekty, je dostupný zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB

[2] Podrobnosti v tiskové zprávě Hnutí DUHA ze 17. 5. 2018: http://hnutiduha.cz/aktualne/absolutni-selhani-ministerstva-zemedelstvi-ignoruje-plosne-hynuti-nasich-lesu

[3] Lesy České republiky uvádějí, že výsadbu smrku omezují, jakožto správce státních lesů je to vhodné, protože by měly jít soukromým vlastníkům příkladem v zajišťování sociálních a ekologických funkcí lesa. Smrk ovšem přesto v České republice dlouhodobě ve výsadbě dominuje a sází se jej více, než všech listatých dřevin dohromady (pro rok 2016 celkem 8273 hektarů smrku oproti 8048 hektarům listnatých dřevin). Aktuálnější ověřené informace nejsou dostupné.
MZe. 2017. Zpráva o stavu lesa 2016. strana 23. Dostupné na: 
http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf

[4] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6c99df079585#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:9be3a97b-c491-11e7-a104-001b63bd97ba Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a  rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“
[5] MZe. 2017. Zpráva o stavu lesa 2016. strana 40. Dostupné na: 
http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf

[6] PhDr. Jana Stachová, Ph.D. 2017. Lesy jako součást krajiny a zdroj poznání. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Výstupy výzkumu jsou shrnuté na:
http://www.soc.cas.cz/aktualita/lesy-pohledem-ceske-verejnosti-jak-maji-vypadat-jak-se-v-nich-ma-hospodarit