Často kladené otázky
  • Alt

V Národní přírodní rezervaci Břehyně je minimálně třicet hektarů holosečí

Masivní těžba na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku, území s nejpřísněji chráněnou přírodou. Za loňský rok zde bylo vytěženo více než devět tisíc krychlových metrů dřeva [1]. A to převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata vzácní jeřábi popelaví nebo vlci.
 
Těžba pokračovala i v roce 2019 v minimálně stejném rozsahu jako v předchozím roce.  Hnutí DUHA zdokumentovalo v okolí rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku [2]. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší.Ekologická organizace se proto v lednu obrátila na Českou inspekci životního prostředí, aby zásah prošetřila. Vyšlo přitom najevo, že výjimku k masivní těžbě dalo přímo Ministerstvo životního prostředí, které, jako svůj nadřízený orgán, inspekce nemůže kontrolovat. Hnutí DUHA proto nyní žádá ministerstvo, aby dosavadní postup těžařů a Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj prošetřilo a zachránilo zbytky podmáčených smrčin, které jsou také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Paradoxně do rezervace platí přísný zákaz vstupu a zjištění rozsahu těžby Hnutí DUHA zjistilo na základě výjimky, kterou má pro monitoring vlků. Ti se zde opakovaně rozmnožují již od roku 2014, o čemž svědčí i data Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Kůrovec jako výmluva pro kácení v chráněné oblasti

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhá především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin [3].
Alt
Vojenské lesy a statky, s.p., které zde hospodaří, zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [4]. Tak velký rozsah těžby je především zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [5]. Došlo tak k likvidaci cenných lesních biotopů, hnízdišť ptáků a například vlci byli nuceni se v roce 2018 rozmnožovat mimo území rezervace, pravděpodobně kvůli masivnímu navýšení těžby.

„Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Přitom vliv těžby na šíření kůrovce z rezervace nebyl seriózně zkoumán. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny. Pokud chráněné území neplatí jen na papíře, ale také ve skutečnosti, na další těžbu musí ministerstvo uvalit moratorium,“ komentuje zkázu Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc.Poznámky:

[1] Data o těžbě dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3

[2] Mapa vytěžených ploch je v příloze tiskové zprávy. Fotodokumentaci lze stáhnout také na  https://www.selmy.cz/data/V%C3%BDb%C4%9Br_B%C5%99ehyn%C4%9B.zip

Videodokumentace je k dispozici na https://www.selmy.cz/data/Videa_T%C4%9B%C5%BEba_B%C5%99ehyn%C4%9B.zip

Vlastní záběry lze pořídit holoseče v NPR lze pořídit z tohoto místa: 50.5756294N, 14.7449811E https://mapy.cz/s/3qJDg Ostatní holoseče jsou veřejnosti nepřístupné.

[3] http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/mzchu/npr-brehyne-pecopala/ a Plán péče o Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na období 2018–2024.

[4]  Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.

Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608
 
[5] Například na webu AOPK ČR věnované Evropsky významné lokalitě Jestřebsko-Dokesko, do níž spadá I NPR Břehyně-Pecopala, se píše: „L9.2B Podmáčené smrčiny. Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti.“(http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000141416)

Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460– 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce rezervacích (MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území):
„Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být „spouštěcím faktorem“ kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, se s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené.“