Často kladené otázky

Jak se hospodařilo v našich lesích v roce 2019? Na tuto otázku odpovídá každoročně vydávaná Zpráva o stavu lesa z pera Ministerstva zemědělství, která shrnuje výsledky lesního hospodaření za uplynulý rok. 

Padají stromy, padají rekordy
Masivní těžba kalamitního dřeva pokračuje. Oproti roku 2018 bylo v roce 2019 vykázáno skoro dvojnásobné množství kůrovcového dříví, a to 22,8 mil. kubíků. Této hodnoty nebylo doposud na území České republiky dosaženo. Desítky let mluví vědci a ekologické organizace o špatném druhovém i věkovém složení našich lesů. Toto je výsledek. Velká část kůrovcového dřeva se navíc těží pozdě, tedy až po vylétnutí kůrovců ze stromu. Takže vznikají další a další obrovské holiny, na kterých degraduje půda, aniž by to významně omezilo rozšíření kůrovce.

 
Alt

 
Holiny
Na holinách ztrácí půda své klíčové funkce. Odumírají půdní bakterie, houby a živočichové, které jsou velmi důležité pro správné fungování lesního ekosystému. Půda se zhutňuje, ztrácí pórovitost a tím i kapacitu zadržovat vodu. Po provedené holosečné těžbě obnažená vrstva humusu rychle mineralizuje. Zároveň odumírají půdní bakterie, houby a půdní živočichové, kteří mají pro lesní ekosystémy a pro funkci půdy klíčový význam. Jsou přerušeny půdotvorné procesy. Nepřežijí ani mladé semenáčky, které rostly ve stínu lesa – likviduje je prudké oslunění či poškození těžební mechanizací. Pokud v takovém místě vysadíme mladé stromky, které se obvykle na holiny vysazují (smrk, jedle, buk,..), velmi rychle uschnou, protože přirozeně potřebují zástin.

 
Alt

 
Přirozená obnova
Lesy vyrostlé z přirozeného zmlazení jsou mnohem odolnější, než ty uměle vysázené. Je to také ekonomicky výhodnější, než sázení stromků vzrostlých ve školkách. Podíl přirozeného zmlazení je ale dlouhodobě velmi nízký. V roce 2019 to bylo jen 15,4 % z celkové zalesňované plochy.

 
Naše lesy nejsou zdravé
Základním parametrem zdravotního stavu lesů je míra defoliace (ztráta jehličí nebo listů) stromů, která patří mezi nejvyšší v Evropě. V současné době téměř 78 % jehličnanů a 42 % listnáčů starších šedesáti let vykazuje více než 25% ztrátu listů či jehličí. Velká část lesů je navíc silně poškozována spárkatou zvěří. To může změnit plánovaná novela mysliveckého zákona, kterou brzy čeká 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

 
Alt

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká:
„Zpráva o stavu lesů je děsivá. Nejen v rozsahu hynutí našich lesů, to jsme čekali, ale ještě více v tom, že stále neřešíme dostatečně příčiny lesní katastrofy. Tvrdá data ukazují, že i přes pokles využívání smrku při výsadbě je i nadále nečastěji vysazovanou dřevinou. A co hůř - nenecháváme lesy obnovit se z přirozeného zmlazení a na holinách málo využíváme takzvané přípravné dřeviny jako je bříza, jeřáb, olše či osika. Přitom víme, že lesy vzniklé z přirozené obnovy jsou mnohem odolnější, než lesy vysázené uměle. Zpráva zároveň jasně říká, že bez snížení početních stavů přemnožené spárkaté zvěře, která spásá mladé stromky, nebude lesy vůbec možné obnovit.”

 
Alt

 
Jak můžeme lesům nyní pomoci?
Navrhujeme při současném rozsahu kalamity zastavit zbytečnou těžbu suchých stromů, ze kterých již kůrovec vylétal a všech stromů v oblastech, kde již nemůžeme efektivně zabránit dalšímu šíření kůrovce, jakož i v chráněných územích. Kapacitu těžařů je třeba soustředit do méně postižených oblastí, kde má ještě smysl zkoušet rozvoj kůrovce zabrzdit. Důležitější je obnova lesů, kde je nutné dát přednost přirozenému zmlazení ze semen a teprve tam, kde se přirozená obnova neujme, kalamitní holiny začít obnovovat s pomocí síje přípravných dřevin jako je bříza, jeřáb, olše či osika.

Jeden krok můžeme udělat my všichni. Apelovat touto výzvou na ty, kteří to mohou změnit a také přijmout vlastní závazek k tomu, co může ovlivnit každý z nás: při návštěvách lesa se chovat uctivě ke stromům, zvířatům, rostlinám i lesní půdě a s uvážlivostí využívat bohatství, které nám naše lesy přináší.