Máme za sebou kus cesty. Nejen my z Hnutí DUHA, ale i velká část veřejnosti, která nás povzbuzuje s nápoji k osvěžení a hlasitým fanděním na boku té dlouhé štafety zvané „schvalování pozměňovacích návrhů“. Někteří dokonce běželi kus cesty s námi a psali poslancům a poslankyním Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí, aby předložili a následně schválili důležité změny zákona, které by pomohly lesníkům dobře pečovat o české lesy. Návrhy neprošly, my pokračujme. Co nás čeká na příštích kilometrech, v příštích měsících?

Legislativní proces si můžeme představit jako „pavoučí“ grafiku s otázkami, na které se odpovídá Ano/Ne. Každá odpověď vás posune do jiné části grafiky, k jiné otázce a jiným odpovědím. Přičemž „Ne“ nebo „Neschvalujeme“ na konci nás může opět vrátit na začátek. Minimálně takový pocit z něj může mít laik. Připodobníme-li schvalování změn zákona k cestě, je to zároveň štafeta a překážkový běh se zatáčkami. Pro demokracii je délka a složitost tohoto běhu životně důležitá, špatný zákon ji totiž snadno nepřekoná. Další natahování tohoto procesu by však pro lesy znamenalo další nesmyslné holiny či výsadbu smrků, které do své dospělosti ani nedorostou.

Pojďme se tomuto legislativnímu běhu podívat na zoubek, protože bez systémové změny se lesům nikdy dařit nebude. A to ví i laik.

Někdo září, někdo v září

Přestože poslanci a poslankyně podali v červnu patnáct dobrých pozměňovacích návrhů novely lesního zákona, přes výbory prošly jen tři – a to ty méně podstatné. Konkrétně jde o prodloužení termínů pro zalesnění, což usnadní přirozenou obnovu lesa či ponechání suchých stromů na místě, pokud z nich již nehrozí šíření kůrovce. Odsouhlasili i zamezení zcizení státních lesů. Proč? Úředníci ministerstva už před hlasováním Výboru pro životní prostředí a Zemědělského výboru poslanecké sněmovny zaslali zákonodárcům výborů nesouhlasné stanovisko k navrženým poslaneckým změnám. Prý by je nestihli na úřadu projednat. Dobře, dobře. Někomu prostě dvacet let diskuzí o potřebných změnách nestačí. Nepomůžou mu ani vědecká doporučení nebo schůzky s odborníky. Budeme tedy trpěliví a dáme jim čas. Poslanci a poslankyně jim můžou stejné změny navrhnout v druhém čtení zákona, které proběhne pravděpodobně v září.




Cesta od návrhu ke změně

Co se děje v poslanecké sněmovně?
Ve druhém čtení může kdokoli z poslanců předložit pozměňovací návrhy – například i původních třináct ve výborech nepřijatých návrhů. Pokud nebude zákon na závěr druhého čtení vrácen výborům k novému projednání, postupuje přímo do třetího čtení.
Ve třetím čtení lze navrhovat už jen opravy legislativně technických a jiných chyb. Poslanci a poslankyně budou hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích a nakonec o návrhu zákona jako celku. To je velmi důležitý bod. Pokud nebude vysloven souhlas, návrh zákona nebude přijat a legislativní proces bude ukončen neúspěšně. Bude-li vysloven souhlas, projednávání ve Sněmovně v této fázi končí a návrh zákona zamíří do Senátu.


Senát
Předseda Senátu předá zákon organizačnímu výboru Senátu, který má 30 dnů na usnesení.  Zde už neprobíhají tři čtení, ale pouze jedno, předchází mu projednání v příslušném výboru. Vzhledem k tomu, že se k senátorům dostal zákon schválený jako celek, navrhují senátoři většinou takové pozměňovací návrhy, které mají šanci být ve Sněmovně přijaty. 

Pokudnávrh zákona projde Senátembeze změn, dostává se na stůl prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, návrh se vrací k projednání do Sněmovny. Všímáte si těch pavoučích nožek, jak zaznělo na začátku?


Zázračné číslo 101
Další zásadní moment na cestě zákona o lesích. I kdyby Senát návrh zákona zamítl, může být hlasování Senátu přehlasováno a zákon přijat, pokud se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů pro. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu (zde stačí ke schválení prostá většina). 

Stůl prezidenta a jeho pero
I prezident má vícero možností, jak se zákonem naložit. Má právo ho s patřičným odůvodněním ohledně jeho formálních nedostatků vetovat. Prezident by ale neměl zákon vrátit “protože s ním nesouhlasí”. Prezidentské veto může 101 hlasy přehlasovat Sněmovna. A létají konfety? Ještě ne, nejdříve je zákon zaslán předsedovi vlády k podpisu. 

To nejdůležitější na konec
Přestože je cesta legislativního zastání pro lesy trnitá a plná odboček, je nesmírně důležitá. Nyní známe její průběh všichni a můžeme se na ni o to lépe připravit. Nyní také víme, že šetrné hospodaření s lesy má zastání jak u veřejnosti, tak napříč politickými stranami, například ve Výboru pro životní prostředí. 

Podporujte nás i nadále. Abychom v kampani mohli pokračovat, potřebujeme před druhým čtením zákona co největší podporu. Sdílejte proto naši výzvu. Vraťme společně život zpět tam, kam patří. Je nás už přes 43 000, zachraňme lesy. Společně.