Často kladené otázky
Jedním z tradičních symbolů Vánoc je i krásně nazdobený stromeček, pod který Ježíšek nepozorovaně ukládá pro všechny členy rodiny vánoční dárky. Abychom zakoupením jedle, smrku či borovice zbytečně nezatěžovali životní prostředí, je dobré se informovat o původu stromečku. Šetrní k přírodě můžeme být také u dalších oblíbených vánočních tradic.
 
Stromečky z prořezávek s FSC certifikátem
Prořezávka je lesnický termín popisující práce v mladém lese, při kterých lesník z hustého porostu vyřezává vybrané stromky tak, aby jejich sourozencům uvolnil místo k růstu. Tím buduje stabilní pestrý les a zároveň získává stromečky vhodné pro vánoční výzdobu. Věrohodnou garancí původu vánočního stromečku z lesa, v němž lesníci hospodaří šetrně za využití přírodě blízkých způsobů, je certifikát FSC.
 
Krkonošský národní park, jehož lesy jsou obhospodařovány podle standardů FSC, letos prodává smrky před budovou Správy parku ve Vrchlabí. V okolí Brna lze vánoční FSC stromeček zakoupit z lesů Školního lesního podniku Křtiny. Pravděpodobně vás mile překvapí cena za takový stromeček. Nikterak se neliší od běžných cen necertifikovaných stromků. Seznam všech našich lesů s certifikací FSC je k dispozici na tomto webu.
 
Vánoční stromky z českých lesů
Pokud nemáte přístup k FSC vánočním stromkům, buďte obezřetní zejména při nákupu u velkých obchodních center. Zde nabízené stromečky často pocházejí ze zahraničních plantáží. Jejich pěstování a transport do České republiky představuje vysokou zátěž pro životní prostředí, a proto je dobré upřednostnit nákup stromečku, který pochází z českých lesů, ideálně z vašeho blízkého okolí. Můžete tak sami zhodnotit, z jak kvalitního lesa stromeček pochází a rozhodnout se, zda svým nákupem podpoříte práci místního lesníka.
 
Umělý vánoční stromeček – nejhorší možná volba
Ačkoliv je možné používat umělý vánoční stromeček mnoho let po sobě, jeho pořízení je pro životní prostředí tou nejhorší možnou variantou. Vyrábí se z ropy, kterou je nutno vytěžit, zpracovat a stromky pak dopravit k zákazníkům. Statistiky navíc uvádějí, že průměrný umělý vánoční stromek poslouží svému účelu jen 5×. Poté ho majitel vyhodí a nahradí novějším kusem případně živým stromkem.
 
Zbytky jídla do lesa nenoste
Trávicí soustava volně žijících zvířat není uzpůsobena lidské stravě. Konzumace zbytků jídel jim způsobuje výrazné zdravotní komplikace. Není proto správné nedojedená jídla z vánočních hostin nosit do lesa zvířatům. Ani strava, která je pro zvířata vhodná, však do lesa nepatří. Správně fungující les poskytuje všem svým obyvatelům dostatek přirozených potravních zdrojů. Přikrmování zvířat přispívá k vytváření nerovnovážných podmínek. Ve dnech s vysokou sněhovou pokrývkou pomáhají zvířatům v lesích myslivci – připravují pro ně vhodně poskládaný jídelníček splňující specifické požadavky jednotlivých druhů.
 
Kapři na štědrovečerní tabuli nepatří
Za jedním ze symbolů našich Vánoc – štědrovečerní večeří se smaženým kaprem – se skrývá značné poškozování přírody. Vánoční kapři pocházejí z intenzivního rybničního chovu, který s přírodou nemá nic společného. Jde o umělý výkrm, při němž se do rybníků ve velkém sype zrní, aby se kaprů „vyrobilo“ co nejvíc. Obrovské množství ryb na malé ploše a vzniklý zákal ničí veškerý přirozený život v rybnících. Růst koncentrace dusíku a fosforu v našich vodách představuje pro naši přírodu značnou zátěž. Skvělou alternativou je jiný tradiční vánoční pokrm – houbový kuba.