Na Ministerstvu zemědělství byla dnes, 2. dubna, představena podoba rajonizace lesů. Je zcela nedostatečná – téměř vůbec neřeší problém s nedostatkem těžebních kapacit a zbytečných destruktivních zásahů v lesích.
Kvalitně provedená rajonizace by při vhodném vymezení umožnila soustředit již tak omezené těžební kapacity do oblastí, kde zásahy mají ještě skutečně smysl. Ve zbylých oblastech by se nemuselo zbytečně a ničivě zasahovat. Ochránila by tak lesní půdu, mikroklima, vodní režim a podmínky pro růst nového lesa [1].

Promarněná příležitost

Rajonizace žádoucí zlepšení nepřinese, protože ve verzi, která byla nyní vyhlášená, prakticky nevymezuje oblasti, v nichž by zbavovalo vlastníky povinnosti zasahovat proti kůrovci. Nadále se zřejmě bude neúčinně kácet na velkých plochách a budou vznikat ničivé holiny. Trvání na povinnosti asanovat všechny kůrovcem napadené stromy při nedostatku těžařů znamená výrazně vyšší nasazení rizikové chemie v lesích. Jediné zlepšení, které tak opatření obecné povahy přináší, je prodloužení doby zalesnění a zajištění porostu, které přispěje k různorodějším a tedy i odolnějším porostům. Rajonizace navazuje na novelu zákona o lesích [2], která dnes vstoupila v platnost.

„Ani v nejvíce napadených lesích, kde díky rozsahu napadení zásahy nejsou efektivní, nezbavilo Ministerstvo zemědělství vlastníky povinnosti asanovat napadené stromy, takže problém nedostatku těžební kapacity nemůže vyřešit. Fakt, že vlastníci nemusí kácet sterilní souše, ze kterých už kůrovec vylétnul,  není nic nového, to už Ministerstvo zemědělství umožnilo novelou vyhlášky 101 zákona o lesích v loňském roce,“ komentuje situaci Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.Kdy už začneme řešit příčiny krize?

Podle dnešního vyjádření náměstka pro řízení sekce Lesního hospodářství Patrika Mlynáře jsou v České republice zpracovatelské kapacity nejvýše pro 24 milionů metrů kubických dřeva ročně, přitom odhady rozsahu lesů napadených kůrovcem v tomto roce se dle Ministerstva zemědělství pro tento rok pohybují mezi 30 a 50 miliony metrů kubických dřeva.

K tomu, aby se rozsáhlé kalamity v budoucnosti neopakovaly, je potřeba řešit konečně i příčiny: začít pěstovat pestré smíšené lesy bez holosečí. To se očekávalo od druhé novely zákona o lesích, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství [3].

Již tento čtvrtek proběhne v Praze mezinárodní konference “Jak reagovat na lesní disturbance v Evropě” [4]. Vědci na konferenci představí analýzu, která upozorňuje v rozporu s praxí Ministerstva zemědělství především na nutnost přizpůsobit podobu lesů nadcházejícím gradacím kůrovců v nevhodně pěstovaných smrkových lesích. [5]Řešení pro ozdravění našich lesů prosazovaná kampaní Zachraňme lesy dosud podpořilo přes dvacet tisíc lidí.

Poznámky:

[1] „Opatření budou aplikována v účelově vymezených oblastech (zónách) ve kterých by mělo být vlastníkům lesů umožněno, aby nerespektovali přísná ustanovení lesního zákona k odstraňování napadených stromů." Zdroj: Prezentace z tiskové konference ministra zemědělství Miroslava Tomana ze dne 14.12.2018 dostupná  na http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2018_strategie-ministerstva-zemedelstvi-pro.html
[2] https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=tisk&O=12&T=51
[3] https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=ALBSB9CK2XGM
[4] https://www.efi.int/policysupport/thinkforest/disturbances
[5] Tisková zpráva LDF ČZU z 2. 4. 2019: Další kůrovcové kalamity budou ještě intenzivnější, musíme se připravit. Varuje mezinárodní tým vědců. Tiskové zprávy zde: https://www.czu.cz/cs/r-7210-o-czu/r-7701-pr-a-media/r-8112-tiskove-zprav