Lidé premiéra vyzývají, aby v nové zalesňovací vyhlášce nedopustil opětovné hromadné vysazování smrků

Ministr zemědělství Miroslav Toman při projednávání nové zalesňovací vyhlášky stále nevychází vstříc ani chřadnoucím lesům ani hlasům, které se o zvýšení jejich odolnosti zasazují. Přitom právě on před dvěma měsíci vstupoval do své funkce se slibem, že je hájit bude. Nastal tedy moment kdy je se slovy  „Chceme zdravé lesy, pane Babiši!“ potřeba se obrátit přímo na premiéra.
Od spuštění výzvy Chceme zdravé lesy, pane Babiši [1], předsedovi vlády a ministrům napsalo už přes sto lidí. Někteří mu posílají i snímky nevhodně vysazených sazenic smrků, aby poukázali, že právě monokulturní smrkové lesy vysazené v nižších a středních polohách jsou jedním z hlavních příčin lesní kalamity, kterou sledujeme po celé České republice. Přestože Hnutí DUHA na tento problém dlouhodobě upozorňuje ve své kampani Zachraňme lesy, kterou podpořilo víc jak 16 800 lidí, Ministerstvo zemědělství zůstává pouze u slibů.Je čas na činy

Ministr zemědělství Miroslav Toman zahájil svou funkci příslibem před poslanci a veřejností, že vrátí naše lesy do podoby „skladbou druhově pestrých lesů a plnících všechny funkce lesa, nejen tu produkční, půdoochrannou, vodoochrannou a rekreační” [2]. Na veletrhu Země živitelka ministr v sobotu 25. srpna 2018 dokonce přímo uvedl: „Chystáme lesnickou vyhlášku, v níž doporučujeme jinou strukturu lesa na úkor současného složení. To znamená, aby v lesích nebylo tolik smrků. Vrátit se k tomu původnímu různorodému složení.“ [3]

Avšak skutečnost je zcela jiná. Ministerstvo zemědělství nadále při přípravě  vyhlášky zákona o lesích nebere vážně připomínky od Ministerstva životního prostředí, dalších organizací  a více než 1 200 občanů. Ti všichni odmítají velmi rizikový návrh Ministerstva zemědělství nezvyšovat povinný podíl listnáčů a jedle (který je nyní velmi malý – jen 5 až 30% podle daného místa) a znovu sázet až 75 % smrku i do nevhodných podmínek. Právě kvůli vysazování do podmínek, které jsou klimaticky pro smrk stále méně snesitelné, jeho monokultury nyní plošně hynou nebo lze podle odborníků očekávat jejich rozpad v dohledné době [4].

Účinné kroky pro záchranu českých lesů známe

Důsledky lesní kalamity již nyní zasahují přírodu i obyvatele v sedmi krajích [5]. Premiér Andrej Babiš doposud komentoval především snahu řešit důsledky kalamity, jako je nákup vagónů na odvoz klád nebo absurdní spalování dřeva v elektrárnách. Lidé mu ale píší, aby urychleně dohlédl na zamezení příčin celého problému, které spočívají v monokulturním pěstování smrku.Po červencovém jednání nové odborné platformy Ministerstva zemědělství k návrhu zalesňovací vyhlášky, v níž je i zástupce Hnutí DUHA,  poslala ekologická organizace ministerstvu deset připomínek, jejichž zapracování považuje za zásadní. Ministr Toman však dosud tyto změny  ani připomínky Ministerstva životního prostředí, které by dostatečnou ochranu lesů zajistily, stále nepřijal.  Zasaďme se o zdravé lesy

Zvýšení povinné výsadby listnáčů a jedlí místo hynoucích smrků je klíčové pro budoucnost našich lesů. Proto premiéra vyzývají  nejen vědci, lesníci a ekologické organizace, ale píší mu také lidé z celé republiky. Napište mu prosím také vy. Děkujeme.Poznámky:

[1] https://www.zachranmelesy.cz/pane-babisi

[2] https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016142.htm

[3] https://byznys.lidovky.cz/stat-v-minulosti-podcenil-boj-s-kurovcem-mini-babis-odstraneni-nasledku-potrva-az-20-let-g5f-/statni-pokladna.aspx?c=A180825_120914_statni-pokladna_ssu

[4] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6c99df079585#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:9be3a97b-c491-11e7-a104-001b63bd97ba
Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a  rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“

[5] Jedná se o Moravskoslezký, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský kraj a kraj Vysočina.