• Alt
Bříza je skvělá dřevina. Roste rychle jako z vody, její bílá kůra odolává vysokým teplotám i pozdním mrazům, plodí obrovské množství semen a dokáže si téměř kdekoliv vytvořit příznivé podmínky k růstu. Bez břízy se může teplota na vykácených svazích vyšplhat v létě až na padesát stupňů. To znamená pro semenáčky téměř jistou smrt, od které je může bříza uchránit. Nejen to z ní dělá ideální přípravnou dřevinu k zalesnění kalamitních holin.
Asi jen málokterý vlastník lesa počítal se smrkovou kalamitou, která má jen příští rok dosáhnout plošné rozlohy čtyř krkonošských národních parků! Jako skvělá pomocnice při zalesňování kalamitních ploch se nabízí bříza, která na nich často spontánně vysemení. Malým semenáčkům skýtá chladivý stín, svými větvemi zklidňuje vítr, vede je k růstu do výšky a oslabuje tlak zvěře na další malé stromky a sazenice. Budoucímu lesu připravuje příznivé půdní i mikroklimatické prostředí, které si hlavní dřevina nemusí umět sama vytvořit.

Bříza se vyplatí

Bříza tím koná pro vlastníky lesů velkou službu – pomáhá, aby se jim zdařila výsadba nových stromů. To může být především při rozsahu současné lesní krize dost obtížné, pokud chybí zkušení pracovníci nebo je nedostatek semen a jiného sadebního materiálu. Na místě, kde není dostatek sil obnovit holiny uměle, můžou lesníci využít tvořivé síly přírody.Kromě zmíněných předností má bříza významný vliv i na lesní půdu, kterou si umí pěkně zpracovat. Zejména díky hustému kořenovému systému zamezuje, aby se půdní částice vyplavily do spodních vrstev, ze kterých by semenáčky nemohly čerpat živiny. Bříza dopomáhá i provzdušnění půdy. To je vítaná pomoc pro obnovu těžkých jílovitých a degradovaných půd, do kterých se tak navrací život. Tím bříza zvyšuje takzvanou biogennost neboli „živost“ půdy. Ale nejen to, už desetiletá bříza se dokáže systémem kořenů prorazit až do hloubky 60 cm pod povrch, a tak pomáhá již splavené živiny ze spodních vrstev vytahovat do svrchních. A opět je nabízet jako chutnou výživu semenáčkům cílových dřevin.

Je čas pustit k záchraně lesů břízu

Pojďme nyní nahlédnout do revíru Artmanov v Jeseníkách, který je důkazem, že začleňování břízy jako přípravné dřeviny lesu prospívá.
Lesy v Artmanově postihovaly od 90. let zejména živelní kalamity. Přestože byly holiny ihned zalesňovány cílovými dřevinami - bukem, smrkem a borovicí - poměrně záhy se mezi nimi objevily i náletové dřeviny jako jeřáb a bříza, které uměle vysázené stromy předrůstaly. Místo, aby je revírník zlikvidoval, nechal je konat svoji práci. Tu a tam musel jejich počet redukovat v zájmu stability, protože při větším množství můžou i jinak sympatičtí pomocníci mladé stromky příliš zastiňovat a nadměrně jim odčerpávat živiny a vodu, což je jedno z mála rizik přípravných dřevin. Jejich prospěšnost je však patrná.
 
Alt
Na obrázku lesní správy LČR Města Albrechtice můžete vidět smíšené lesy s příměsí buku, břízy a smrku.

Místní porosty jsou zejména díky bříze výškově rozmanité. Tím, že buky, smrky i borovice předrůstá, zde dlouhodobě udržuje mikroklimatické a biologické podmínky, které jsou nevýhodné pro takzvanou buřeň, což jsou ostružiníky, maliníky a podobné keře. Ty by bez břízy musel odstraňovat člověk, jinak by malé stromky přerostly a sazenice by neměly přístup ke slunečnímu svitu, nemluvě o tom, že by jim odčerpala velké množství vláhy, které především v období sucha mají už tak málo.

Podobně využívají břízu jako přípravnou dřevinu i ostatní revíry státního podniku LČR v lesní správě Města Albrechtice. Ale každý majitel lesa se může rozhodnout, co v něm bude pěstovat, i když pochopitelně v rámci zákonných limitů. Nechat břízu, aby mu pomohla a pouze dohlížet, aby budoucí les neprorostla příliš, se zdá být jako ideální volba. Bříze zdar!