• Alt

Rajonizace lesů z pera ministra Miroslava Tomana se jejich doporučeními neřídí a kalamitu neřeší

Závěry vědců prezentované na konferenci, konala se 4. dubna, a ve zveřejněné studii jsou v rozporu s „bojem s kůrovcem“, který prosazuje Ministerstvo zemědělství, a to i v nové rajonizaci. Rajonizace neřeší kůrovcovou kalamitu, protože dál požaduje v nejvíce napadených oblastech zbytečné zásahy, které vedou k velkým holosečím a výraznému používání jedovaté chemie. Ministerstvo zemědělství se přitom na vzniku odborné studie finančně podílelo.
Na dnešní mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI) v Praze za přítomnosti ministra zemědělství Miroslava Tomana a zástupců ministerstev dalších evropských zemí, vlastníků lesů a odborníků z celé Evropy uvedl v hlavním příspěvku člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl [1]: „Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními lesa jako přirozenými procesy žít. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak tu příležitost zahodíme. Pojďme využít tu krizi. Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.”

Návod, jak prohrát boj s kůrovcem: současný návrh na rajonizaci

Rajonizace mohla omezené těžební kapacity lesníků uvolnit, pokud by byli vlastníci zbaveni povinnosti těžit napadené stromy v silně napadených oblastech, například na Vysočině nebo v Jeseníkách. Smrkové porosty jsou v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany, a tak další kácení napadených stromů pozbývá z hlediska ochrany hospodářského lesa proti kůrovci smysl a navíc škodí lesní půdě a obnově budoucího lesa. Kdyby zde vlastníci nemuseli zasahovat, mohli by naplno soustředit na lesy, kde lze postup kůrovce ještě zpomalit. Původní návrhy rajonizace tato území, na kterých by byli vlastníci zcela zbaveni povinnosti zasahovat proti kůrovci, vymezovala. Původní, ovšem nakonec ministerstvem nevyhlášený návrh by tedy uvolnil vlastníkům lesů ruce a umožnil bránit kůrovci v postupu tam, kde ještě zpomalit jde.

Naproti tomu nyní vyhlášená podoba rajonizace žádné takové účinné řešení neobsahuje. Ministr Miroslav Toman nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné. Zrušení nutnosti kácet souše lesníky nespasí, když podle zpráv MZe a MŽP jen nově napadených stromů, které se dál musejí podle zákona všude asanovat, bude dvojnásobek, než jsou kapacity lesnického rezortu. Lesníkům pak nezbude, než zákon ignorovat nebo velkou část stromů pokácet a postříkat chemií. Spotřebovávají se tím nedostatkové kapacity i v místech, kde již není možné kůrovce zastavit. [4]Role hospodaření a role klimatické změny je podobná

Rupert Seidl na konferenci dále uvedl: „V ČR tu máte rigidní zákonné požadavky na zásahy, na povinnost těžit napadené porosty. Doporučil bych je uvolnit. Těžba je v řadě případů zbytečná. Jen ničí biodiverzitu a deformuje i trh se dřevem.” Dodává: „Způsoby minulého lesního hospodaření zvýšily pravděpodobnost kůrovcových kalamit zhruba stejně jako změna klimatu. Rychlost rozpadu lesů bude v budoucnu růst a nebudeme schopni jej kontrolovat. Navrhuji přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč totiž zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě za čtyři roky, než smrky nyní. Inženýrský přístup kontroly a dohledu v lesích používaný v současném lesnictví už nebude fungovat.”

Docenta Seidla doplnil svým vystoupením docent Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity, který blíže představil analýzu opatření proti rozpadu lesů, na které rok pracoval široký mezinárodní tým. „Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizované na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy a to zvláště, pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy.”

Dotkne se to nás všech

Mezinárodní konferenci zahájil Göran Persson, bývalý premiér Švédska, který řekl: „Není žádná jistota, že se situace s kůrovcem vrátí do normálu. Každý z nás bude mít dříve či později spojenou svou osobní situaci se změnou klimatu.”

Zástupci ministerstev se na konferenci seznámili se závěry studie „Jak reagovat na lesní disturbance v Evropě” [2]. Analýza kritizuje současný způsob takzvaného boje s kůrovcem a uvádí, že v České republice i dalších středoevropských zemích je „rychlost těžby přestárlých zranitelných porostů nízká, přeměna monokulturních stanovišť pomalá a podpora lesnických praktik posilujících odolnost lesů nedostatečná.” [3, str. 35]. Analýza mezinárodní skupiny vědců byla zpracována v reakci na „alarmující nárůst dopadů kůrovce v evropských jehličnatých lesích”. [3, str. 6]

„Vědci z mnoha evropských států dnes potvrdili to, co kampaň Zachraňme lesy českým politikům říká již více než rok. K dosažení pestrých a zdravých lesů bez holosečí nyní potřebujeme upravit lesní zákon. Poslanci jej mohou změnit svými pozměňovacími návrhy již nyní,“ říká Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.Poznámky:

[1] Docent Seidl se zabývá efektem klimatických změn na lesy a tím, jak by se na tyto klimatické dopady mělo reagovat. Docent Seidl je nositel více než 10 ocenění, recenzent pro více než 50 odborných časopisů a autor mnoha desítek odborných článků. Jeho studie zveřejněná v roce 2014 v časopise Nature Climate Change odhaluje, že od sedmdesátých let v celé střední Evropě vzrostl dopad lesních škůdců o 602 %.
[2] https://www.efi.int/policysupport/thinkforest/disturbances
[3] Hlásny, T., Krokene, P., Liebhold, A., Montagné-Huck, C., Müller, J., Qin, H., Raffa, K., Schelhaas, M-J., Seidl, R., Svoboda, M., Viiri, H. 2019. Living with bark beetles: impacts, outlook and management options. From Science to Policy 8. European Forest Institute.
Dostupné na https://www.efi.int/sites/default/files/files/publication-bank/2019/efi_fstp_8_2019.pdf
[4] http://hnutiduha.cz/aktualne/ministerstvo-zemedelstvi-nezvladlo-rajonizaci-lesu