Podle vědců a lesnických odborníků je hlavní příčinou kalamity kromě změny klimatu nevhodné masivní vysazování smrkových monokultur v uplynulých desetiletích a k přírodě nešetrné holosečné hospodaření, kterým vznikají stejnověké lesy [2]. Vědci na neudržitelné způsoby hospodaření již dlouho upozorňují [3], ale ministerstvo zemědělství zodpovědné za stav lesů jejich výzvy dosud úplně ignorovalo. 

Hlavní příčinou současného krizového stavu lesů [2] je dlouhodobá nečinnost ministerstva zemědělství. Právě ono dlouhodobě opomíjí upozornění vědců, ochránců přírody i mnoha lesníků [3], aby se legislativa určující podobu lesního hospodaření přizpůsobila změně klimatu, přírodnímu stavu lesů a dlouhodobě udržitelnému lesnictví. Výměna Daniela Szoráda za nového ředitele Lesů ČR může mít smysl pouze tehdy, pokud dojde i k výrazné změně politiky ministerstva zemědělství a trendu v hospodaření tohoto státního podniku.

V návrh programového prohlášení se dočteme, že vláda posílí druhovou a věkovou rozmanitost lesů a změní koncepci lesnické a myslivecké politiky s ohledem na přírodu i přirozenou obnovu lesů. To Hnutí DUHA považuje za rozumné. Chybí však jasná deklarace, že změní zákony, vyhlášky a další závazná pravidla. Hrozí tedy, že opět zůstane jen u slibů.

Kalamita lesů na severní Moravě – a nejen zde – poutá pozornost vědců, odborníků, lesníků, politiků i veřejnosti. Málokoho nechají rozsáhlé polomy a další známky chřadnutí českých lesů chladným a stojí za to tedy diskutovat, jak řešit nejen dopady, ale také příčiny této kalamity.

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Vedle klimatických změn může za nezdravý stav našich lesů i nerespektování lesnických zásad ochrany lesů, uvedl na úterním sněmovním semináři profesor Vladimír Simanov [1]. Ředitel státního podniku Daniel Szórád zatím zdůrazňuje pouze bezprostřední technická řešení důsledků krize – žádá například víc vagónů na odvoz dřeva – namísto systematických řešení, která by kalamitám předcházela [2]. Přitom lesy je zapotřebí na změnu klimatu připravovat neprodleně už nyní.

Vědci z Platformy pro krajinu [1] představili v Poslanecké sněmovně výzvu vládě, která upozorňuje na katastrofální stav lesů severní Moravy a Slezska a riziko podobného vývoje v celé ČR.  Prohlášení vědců apeluje na vládu, aby se tématem hynutí lesů začala do hloubky zabývat. Zahrnuje třináct bodů [2], které mohou pomoci nastalou katastrofu řešit.

Nejspíš každý z nás někdy viděl les, ve kterém převládala smrková monokultura. A to i na místech, která nejsou pro smrky vhodná kvůli svým klimatickým podmínkám. V nižších a středních polohách České republiky lesy ale s postupující změnou klimatu ztrácí svoji sílu a odolnost. Pozvolně a nenápadně hynou. Hromadně je napadá například kůrovec nebo houba václavka. Problémem je často i způsob, jakým probíhá těžba usychajících porostů.

Předhůří Jeseníků v okolí Petrovic (mezi Zlatými Horami a Městem Albrechtice) bez lesů, místo zelených hor jen holiny a moře pařezů. Přesně takové záběry ukazují videa, na která upozornil Hnutí DUHA jeden z příznivců [1]. Je na nich patrné rozsáhlé hynutí nevhodně vysazených smrkových monokultur v předhůří a nižších polohách Jeseníků. Rozsah katastrofy potvrzuje varování, které ekologická organizace opakuje dlouhé roky, a považuje ji za alarmující. Hnutí DUHA zveřejňuje výzvu www.zachranmelesy.cz se sedmi body pro zdravé lesy. Apeluje na poslance a vládu, zejména ministry zemědělství a životního prostředí, aby situaci řešili. Cílem výzvy je předejít kolapsu lesů v Česku.