Články

Čas lesů

Francie, 2018, 103 min
Režie: François-Xavier Drouet

Režisér François-Xavier Drouet se vydává do francouzských lesů. Jejich ploch přibývá, diverzita však klesá. Jaké jsou cesty k životaschopnému lesu? Těžaři dřeva s monstrózní mechanikou připomínající Transformers vidí les pouze jako výdělečnou plantáž na dřevo, kde není místo pro živé tvory. A proti nim stojí ochranáři, lesníci či dřevorubci, kteří les chápou jako živoucí kontinuum a kteří usilují o jeho zachování.

Když jsme loni prosazovali v Poslanecké sněmovně projednání našich návrhů na dlouhodobé řešení lesní krize, jeden bod se týkal právě nedostatku pracovních sil. Už minulý rok se totiž projevilo, že ani při plném nasazení lesníci nemohou stíhat zpracovat všechno dříví, které bylo napadené kůrovcem. Zákony se dodržovat musí. Ale co když to nejde? Věděli jsme, že vlastníci lesů by i chtěli zpracovat a odvézt dřevo napadené škůdci, jak jim nařizuje zákon.

Mnohdy ještě zpod vrstvy sněhu vykukují hlavičky sněženek, zatímco okolní rostliny spí hlubokým zimním spánkem. Líbí se jim v listnatých či smíšených lesích s dostatečně vlhkou půdou. V jehličnatých lesích bychom je hledali marně. 

Poslové jara

Nová koncepce vychází vstříc vědcům, ekologům i většině lesníků. Nese i mnohé připomínky Hnutí DUHA pro ochranu budoucích lesů. Stanovuje čtyři hlavní cíle, jež mají dlouhodobě sloužit k naplnění všech ekologických, společenských i ekonomických funkcí lesa, například chce zachovat princip způsobu udržení počtu zvěře v míře, která byla Parlamentem schválena na podzim loňského roku. Tedy s ohledem na stav lesa.

Při pohledu do české krajiny vidíme, co se stane, když upřednostníme pouze jeden druh stromů (navíc v místech, kde se jim nedaří) anebo jeden druh zvířat (i když se jim v lese moc líbí). Nelze přehlédnout holé, velmi tiché kopce bez života (pokud nepočítáme plačící houbaře), tam, kde dříve rostly smrkové lesy a kde mlsné srny, jeleni a mufloni smlsnou rodící se les jako jednohubku.

Tento politický krok kritizuje Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA. Upozorňují, že české lesy by neměly sloužit hospodářskému chovu. Dnešní lesy jsou poté královstvím početných stád mlsných srn, jelenů sika, daňků a dalších milovníků semenáčků listnatých stromů a jedlí, zárodků nového lesa [1].

Ministerstvo zemědělství chce z novely odstranit povinnost brát při lovu zvěře, který tak jako tak každoročně probíhá, ohled na současný stav lesa. Zamítá také, aby míru poškození lesa posuzoval nezávislý odborník povolaný státní správou [2].

Druhý kompetentní úřad - ministerstvo životního prostředí - novelu předloženou ministerstvem zemědělství zcela odmítá. Stejně tak Pardubický a Liberecký kraj.  Na zásadní rozpor mezi deklarovaným cílem novely snížit stavy přemnožené zvěře a obsahem návrhu upozorňuje ve svých připomínkách také Karlovarský kraj [2]. Změny, které by alespoň částečně umožnily upravovat plány mysliveckého hospodaření, požadují rovněž Zlínský kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj či Plzeňský kraj.

Kolem tzv. invazní novely probíhá živá diskuze bezmála dva měsíce. Více jak 360 lidí napsalo společně s ekologickými a odbornými organizacemi ministru životního prostředí Richardu Brabcovi osobní e-mail, aby novelu přepracoval. Důvodů je několik. Novela v původním znění omezovala ochranu stromů ve městech a obcích v pásmech podél vodovodů, povolovala vypouštění nepůvodních druhů ryb do našich vod a vysazování monokultur cizokrajné douglasky.

Dva ze tří návrhů vládou neprošly

Odborníci se již mnoho let shodují, že vysoké stavy zvěře jsou hlavní překážkou v budování pestrých a odolných lesů. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř poničí většinu zejména vysázených mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů. V některých lokalitách zničí dokonce veškeré mladé stromky [1]. Situaci do velké míry vyřešila novela zákona o lesích a zákona o myslivosti přijatá v listopadu, která nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa [2].