Často z nevědomosti a snad ojediněle záměrně dochází k ničení domovů i jeřábů popelavých, sýčků obecných nebo vlh pestrých. Neprodleně informujte Českou inspekci životního prostředí prostřednictvím pohotovostní telefonní linky a vynasnažte se, seč vám síly stačí, zabránit ničení těchto míst, budete-li přímými svědky destrukce.

Nalezli jste uhynulého dravce, šelmu, případně jiný chráněný druh zvířete? Tělo se za žádných okolností nedotýkejte. Pečlivě zdokumentujte ostatky včetně GPS souřadnic a co nejrychleji o nálezu informujte Českou společnost ornitologickou (v případě nálezu dravce nebo chráněného druhu ptáka) nebo Agenturu pro ochranu přírody a krajiny (v případě nálezu šelmy nebo chráněného druhu živočicha).

Zváště chráněné druhy u nás totiž žijí ve velmi malých počtech a pátrání po nich je doslova hledáním v kupce sena. Znalost místa výskytu chráněných živočichů je zcela zásadní pro jejich ochranu před pytláky a dalšími negativními vlivy. 

Díky bobrům se do přírody vrací nejen voda, ale celá řada dalších zvířat i rostlin. Bohužel jsou mezi námi stále tací, pro něž je přítomnost bobrů v krajině noční můrou. Děsí se jejich dokonalých schopností, straší okolí zatopením sklepů a zahrad při průtrži mračen kvůli systému bobřích hrází. A proto nezřídka sáhnou k protizákonným praktikám – ničí bobří hráze. Na poklesu hladiny, který zničení hráze způsobí, jsou škodni nejenom lidé, ale i ledňáčci, volavky, jeřábi, vážky, vydry a řada další zvířat, jimž bobři vytvořili zahrazením toku vody domov.

Udělejte jednu rychlou fotografii, zaznamenejte GPS souřadnice hnízda a vzdalte se tak, abyste ptáky dál nevyrušovali. Obratem kontaktujte Českou společnost ornitologickou, případně oblastní pracoviště Agentury pro ochranu přírody a krajiny a postupujte podle jejich pokynů.

Aby lesníci ochránili mladé stromky před mlsnými zvířaty, musí je schovávat do oplocenek. Ani takto chráněné semenáčky nemají vyhráno. Poryvem větru na oplocenku spadne strom a cesta k lákavým pochoutkám je znovu volná.
 
Lesníci oplocenky pravidelně kontrolují. Ovšem nemohou všechny obcházet každodenně. Pokud v lese objevíte poškozenou ochranu malých stromků, informujte o tom lesníka. A cítíte-li se dostatečně zdatní, můžete provést nouzovou opravu, která až do profesionálního zásahu zvýší ochranu stromečků. Postavte a podepřete kůly, opravte oka oplocenky.

Popadněte odvahu a vysvětlete těžaři, že by strom s hnízdem pokácet neměl. Ostatně na ochranu hnízdících ptáků pamatují i zákony. Stejně tak obratem informujte o nastalé události správce lesa. Kontakt na něj získáte od těžaře (pravděpodobněji se však ke správci lesa dostanete až po telefonátu s nadřízeným těžaře). Pokud vše klapne, navštivte strom s hnízdícími ptáky několikrát během hnízdní doby a kontrolujte, zda lesník a těžař dohodu dodržují.

Ale co když…

Úklid hromady leckdy hnijícího jídla má na starosti myslivecký hospodář. Pokud o hromadě ještě neví, upozorněte ho na ni. Ne, že byste se měli postavit do lesa a volat: „Haló, pane myslivče, čokoláda už vytéká z croissantu.“ To vůbec ne. Kontakt na něj získáte na úřadě obce s rozšířenou působností. Máte-li u sebe mobil s připojením k internetu, vyhledejte telefonní číslo na odbor životního prostředí a požádejte úředníka či úřednici o poskytnutí telefonického kontaktu.

Na Rumbursku se postarají o zvýšení šance na přežití pionýrských a melioračně zpevňujících dřevin, kterými jsou například olše nebo jeřáb. Jejich zdárnému růstu brání hlavně zvýšené stavy zvěře, které je poškozují. Proto budou mimo jiné pracovat na stavbě a údržbě oplocenek a ochraně sazenic.