Často kladené otázky

Co by se stalo při schválení tzv. invazní novely:

LESY BEZ KVALITNÍ PŮDY
Na lesní půdu je navázané velké množství živočichů a hub. Pokud nahradíme borovici, buk a smrk douglaskou, může poklesnout uhlík a dusík v půdním humusu (Prietzel, Bachmann 2012). A choulostivý lesní mechanismus se začne zadrhávat.
LESY BEZ PTAČÍHO ZPĚVU
V korunách douglasky panují zvláštní mikroklimatické podmínky, které snižují početnost členovců během zimy. To má negativní vliv na četnost ptáků, kteří se jimi živí (Roques et al. 2006, Knoerzer 1999; Goßner a Utschik 2002).
ČESKOU KRAJINU BY MOHLA ZAPLAVIT INVAZE NEPŮVODNÍHO DRUHU
Douglaska plošně zarůstá paseky, louky a jiná bezlesí (Fagúndez 2013). Pokud se výsadba nepůvodních stromů nebude regulovat, můžeme přijít o jedinečnou českou krajinu. Z jiných zemí Evropy je doloženo i riziko jejího invazního chování (Carrillo-Gavila et Montserrat 2010).
CIZOKRAJNÝ STROM NAŠIM LESŮM VE VŠEM NEPOMŮŽE
Nahradit smrk douglaskou není samospásné. Douglaska například není odolnější vůči zlomům a vývratům během vichřic (Albrecht et al. 2013).
MŮŽE ZPŮSOBIT EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ ŠKODY
Co je však ještě nebezpečnější než samotná douglaska – spolu s ní můžeme do Evropy zavléct exotické druhy organismů. Škůdci či choroby navázané na douglasku by mohli v budoucnu způsobit rozsáhlé ekologické či ekonomické škody (Kirichenko et al. 2013).
NEJSME SCHOPNI URČIT VŠECHNY DOPADY DOUGLASKY
Přestože se douglaska tisolistá pěstuje v Evropě již 150 let, stále nejsou dostatečně prozkoumané její ekologické dopady ve střední Evropě (Schmid 2014).
LESY BEZ HUB A DALŠÍHO ŽIVOTA
Přestože se douglaska v mnoha ohledech chová podobně jako domácí dřeviny, má vliv na pokles druhové pestrosti hub (Farr a Rossman 2013; Utschik 2001). Podobně i rostlin, hmyzu a dalších organizmů. Proč? Protože mnoho našich domácí druhů jsou dlouhodobým vývojem vázané na naše domácí druhy stromů. Organismy navázané v Evropě na douglasku jsou téměř výhradně běžnými druhy organismů, což je pro udržení druhové pestrosti značný problém (Utschik 2001, Leitl 2001, Roques et al. 2006).

261 lidí napsalo panu ministrovi, aby stáhnul "invazní novelu". Děkujeme!

Poslední odeslané dopisy

Předmět: Invazní novela
Dobrý den pane ministře, v r. 2016 vstoupila v platnost směrnice EU o invazních druzích.Touto směrnicí byli postiženi chovatel...

Petr D.

Celý dopis

Předmět: Invazní novela

Dobrý den pane ministře,
v r. 2016 vstoupila v platnost směrnice EU o invazních druzích.Touto směrnicí byli postiženi chovatelé a pěstitelé ( a to i zoologické zahrady).
Teď jak se dočítám tak se z této směrnice dělá něco co by nemělo být.
Vy jako ministr životního prostředí by jste měl být tím prvním co se bude zasazovat o ochranu naší přírody a bude dělat vše aby se do naší přírody navracely původní druhy zvířat a rostlin.Nikoliv umožňovat zavlékání nepůvodních druhů a zároveň umožňovat likvidaci již tak poničené přírody. Na jedné straně prosazujete obnovu přírody a na druhé straně touto novelou umožňujete její poškození.
Proto Vás žádám o ztažení a přepracování novely tak aby naše příroda byla uchráněná jak proti invazním druhů ( směrnice EU) tak zavlékání dalších nepůvodních druhů o kterých nevíme co to udělá s naší přírodou . Zároveň Vás žádám o ponechání všech kompetencí těm orgánům, co dohlížejí na její ochranu.
Difko .

Petr D.

Předmět: Ohledně "invazní novely...
Dobrý večer, pane ministře Richarde Vrabče Dříve než Vás na konci emailu o něco požádám, dovolte mi pár řádků o něčem co j...

Ondřej N.

Celý dopis

Předmět: Ohledně "invazní novely...

Dobrý večer,

pane ministře Richarde Vrabče

Dříve než Vás na konci emailu o něco požádám, dovolte mi pár řádků o něčem co je NAŠE (ještě) rozmanitá, (ještě) živá a v neposlední řadě domorodá přírodní krajina...

Přírodu oba máme jen jednu,
stejně jako náš vlastní život máme jen jeden.

Proto jsem názoru, že bychom životaschopnost přírody,
měli vážit jako svůj život.

A proto bychom chtěli mít společný zájem předat přírodu "nám i budoucím" aspoň v takovém (ne-li i lepším) stavu, jak jsme ji mohli převzít a zažít ještě my sami...

A řekl bych, že ani jeden z nás nemusí být odborným botanikem na to, abychom usoudili, že naší životaschopnější přírodu budeme mít dle její navyklé fauny a flóry, než dle "politicko-ekonomickych možností".

Díky tomu že "politicko-ekonomické možnosti" nepochází z přírody, tak se přirozeně neumí (a nenaučí starat) o přírodu.

Ale člověk, který z přírody pochází to má ve svých silách.

A to především, že jí bude "naslouchat" v podobě jejich přirozených potřeb a zvyků.

Když se budeme o přírodu starat dle "přirozeně-ukvapených" ekonomických potřeb a politických zvyků člověka, který jistě nebude mít takové vědomosti a schopnosti, aby si mohl dovolit zastupovat přírodu v rozhodování, o tom,
jestli jeho cílevědomost nebo naivnost si dovolí soupeřit se starou matkou přírodou, o tom, že jí dokáže stejně nebo lépe zastoupit a nasměrovat jiným úkonem než,
osobním respektem k potřebám a zvyklostem přírody, kterým nemůžeme říkat, že jim nerozumíme nebo si můžeme dovolit je ignorovat v dané (individuální) lokalitě.

A tímto e-mailem bych Vás chtěl požádat o:

- znovu projednání „invazní novely' ve vládě a zároveň zabránění snížené ochrany naší krajiny, fauny a flóry ve městech a obcích.

- ponechat státní ochraně přírody a krajiny možnost zasáhnout v případě nevhodného nebo nadměrného vysazování nepůvodních cizokrajných druhů fauny a flóry – která není v naší domorodé oblasti dlouhodobě-kompatibilně životaschopná s naší faunou a flórou.

Děkuji za přečtení

a vřelé dík za pochopení.

S pozdravem Ondřej Nezbeda

Ondřej N.

Předmět: Zachranme lesy
Vazeny pane ministre, timto Vas vyzivam aby jste stáhl „invazní novelu“ z projednání ve vládě a zabránil snížení ochrany naší kr...

Alice F.

Celý dopis

Předmět: Zachranme lesy

Vazeny pane ministre,
timto Vas vyzivam aby jste stáhl „invazní novelu“ z projednání ve vládě a zabránil snížení ochrany naší krajiny a zeleně ve městech a obcích a ponechal státní ochraně přírody a krajiny možnost zasáhnout v případě nevhodného nebo nadměrného vysazování nepůvodních druhů – douglasky do lesů a cizokrajných ryb do našich vod – a zachoval současný způsob ochrany zeleně v sídlech. V opačném případě může české lesy a českou přírodu i zeleň ve městech a obcích výrazně ohrozit.
S uctou
A Feuereisova

Alice F.