Často kladené otázky

Co by se stalo při schválení tzv. invazní novely:

LESY BEZ KVALITNÍ PŮDY
Na lesní půdu je navázané velké množství živočichů a hub. Pokud nahradíme borovici, buk a smrk douglaskou, může poklesnout uhlík a dusík v půdním humusu (Prietzel, Bachmann 2012). A choulostivý lesní mechanismus se začne zadrhávat.
LESY BEZ PTAČÍHO ZPĚVU
V korunách douglasky panují zvláštní mikroklimatické podmínky, které snižují početnost členovců během zimy. To má negativní vliv na četnost ptáků, kteří se jimi živí (Roques et al. 2006, Knoerzer 1999; Goßner a Utschik 2002).
ČESKOU KRAJINU BY MOHLA ZAPLAVIT INVAZE NEPŮVODNÍHO DRUHU
Douglaska plošně zarůstá paseky, louky a jiná bezlesí (Fagúndez 2013). Pokud se výsadba nepůvodních stromů nebude regulovat, můžeme přijít o jedinečnou českou krajinu. Z jiných zemí Evropy je doloženo i riziko jejího invazního chování (Carrillo-Gavila et Montserrat 2010).
CIZOKRAJNÝ STROM NAŠIM LESŮM VE VŠEM NEPOMŮŽE
Nahradit smrk douglaskou není samospásné. Douglaska například není odolnější vůči zlomům a vývratům během vichřic (Albrecht et al. 2013).
MŮŽE ZPŮSOBIT EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ ŠKODY
Co je však ještě nebezpečnější než samotná douglaska – spolu s ní můžeme do Evropy zavléct exotické druhy organismů. Škůdci či choroby navázané na douglasku by mohli v budoucnu způsobit rozsáhlé ekologické či ekonomické škody (Kirichenko et al. 2013).
NEJSME SCHOPNI URČIT VŠECHNY DOPADY DOUGLASKY
Přestože se douglaska tisolistá pěstuje v Evropě již 150 let, stále nejsou dostatečně prozkoumané její ekologické dopady ve střední Evropě (Schmid 2014).
LESY BEZ HUB A DALŠÍHO ŽIVOTA
Přestože se douglaska v mnoha ohledech chová podobně jako domácí dřeviny, má vliv na pokles druhové pestrosti hub (Farr a Rossman 2013; Utschik 2001). Podobně i rostlin, hmyzu a dalších organizmů. Proč? Protože mnoho našich domácí druhů jsou dlouhodobým vývojem vázané na naše domácí druhy stromů. Organismy navázané v Evropě na douglasku jsou téměř výhradně běžnými druhy organismů, což je pro udržení druhové pestrosti značný problém (Utschik 2001, Leitl 2001, Roques et al. 2006).

425 lidí napsalo panu ministrovi, aby stáhnul "invazní novelu". Děkujeme!

Poslední odeslané dopisy

Předmět: Stažení invazní novely
Vážený pane ministře, žádám o stažení invazní novely z vlády, a tím zabránil snížení ochrany naší krajiny a zeleně ve městech a o...

František V.

Celý dopis

Předmět: Stažení invazní novely

Vážený pane ministře,
žádám o stažení invazní novely z vlády, a tím zabránil snížení ochrany naší krajiny a zeleně ve městech a obcích.

František V.

Předmět: invazivni novela
Pane ministře, stáhněte prosím tzv. „invazní novelu” z projednání ve vládě a opravte ji tak, aby se na douglasku vztahovala stejná...

Magdaléna L.

Celý dopis

Předmět: invazivni novela

Pane ministře, stáhněte prosím tzv. „invazní novelu” z projednání ve vládě a opravte ji tak, aby se na douglasku vztahovala stejná pravidla jako na ostatní nepůvodní druhy stromů.

Děkuji za to, že chráníte naše české lesy.

S pozdravem
Langova M.

Magdaléna L.

Předmět: Promýšlení invazní novely
Dobrý den pane ministře, chtěla bych Vás poprosit o opětovné zamyšlení nad větší výsadbou douglasky než doporučují odborníci, kter...

Simona K.

Celý dopis

Předmět: Promýšlení invazní novely

Dobrý den pane ministře, chtěla bych Vás poprosit o opětovné zamyšlení nad větší výsadbou douglasky než doporučují odborníci, kterým jde o primárně o záchranu naší krajiny a až poté o její komerční využití. I s postupující klimatickou změnou a těžkostmi, které sebou přináší by mělo být hlavním zájmem naši krásnou krajinu nejen uchovat, ale vylepšit - udělat ji odolnější, přívětivější a to hlavně pro zvěř a vegetaci. Asi tušíte, že toho dosáhneme větší rozmanitostí, ale nejlépe s promyšlenou rozmanitostí, kde koukáme na vše jako systém. Děkuji za váš čas.

Simona K.